„Osobně mám radost, protože plzeňská radnice si statut národní kulturní památky zaslouží. Zároveň je to ale pro nás komplikace, protože o úpravách radnice nově budou rozhodovat krajští památkáři. To může být složitější s ohledem na přímé propojení radnice s císařským domem, který je pro změnu v gesci plzeňských památkářů. Není to ale nic, s čím bychom si neporadili a doufám, že městští a krajští památkáři budou vzájemně odborně spolupracovat,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.
Budova renesanční radnice, postavená podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554-1559, patří k nejcennějším domům ve městě. Budova je zdobena sgrafity s vyobrazením plzeňského městského znaku, tří českých panovníků – Václava II., Jana Lucemburského a Rudolfa II. a alegorií řemesel a funkcí připomínajících činnost radnice, jako například právo či spravedlnost. Autorem sgrafit je architekt Jan Koula. Vznikla až při rozsáhlé rekonstrukci radniční budovy začátkem 20. století. Vstupní hala v přízemí, zvaná mázhauz, je volně přístupná veřejnosti. V zadní místnosti za mázhauzem je umístěn model historického jádra města Plzně v měřítku 1:200. V prvním patře se nachází Obřadní síň, v níž se konají svatby a různé společenské události. Ve třetím patře je Sněmovní sál, kde se pravidelně pořádají veřejně přístupná jednání a zasedání Zastupitelstva města Plzně. Komentované prohlídky radnice se konají pouze jednou ročně v rámci Plzeňských oslav vzniku republiky 28. října.
Na seznam se dostala i plzeňská Křižíkova tramvaj, nejstarší provozuschopná elektrická tramvaj ve střední Evropě, jež pochází z dílen plzeňské karosárny Václava Brožíka a českého vynálezce Františka Křižíka. Tramvajový provoz zahajovala v Plzni 29. června 1899, tehdy s přídomkem „primátorský vůz“. Tramvaj je stále provozuschopná, při výjimečných událostech se s ní cestující mohou v plzeňských ulicích svézt.
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtější dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy na národní kulturní památku musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda.
