Účastníci si dali sraz na Vinicích, první zastávku měl průvod na statku Lüftnerka, kde například došlo k souboji mezi Jaromilci a Zimomilci, pak pokračoval ke Kalikovskému mlýnu, u nějž účastníci zapálili a utopili Moranu, a došel až na náměstí Republiky, kde před radnicí čekal primátor města Plzně Roman Zarzycký.
Zima byla uložena do rakve a uvězněna do městské šatlavy. Jaromil XIV. tak mohl slavnostně oznámit, že zima byla z plzeňské kotliny vyhnána. A pak už byl čas na soutěžení v pojídání koblih.
Vynášení Morany, zvané také Morena, Mořena, Mařena, Smrtholka neboli smrtka, je starodávný pohanský zvyk, který se z pradávných slovanských dob dochoval až dodnes. Pro naše předky byl rituál vynášení zimy a vítání jara významnou událostí, kterou prožívalo celé společenství. Dospělí a staří ale jenom přihlíželi. Přímými aktéry byli mladí lidé, dospívající nebo děti, ti, kteří představují naději do budoucna. Na Smrtnou neděli tedy zhotovila svobodná děvčata (nebo mládež) symbolickou ženskou figurínu nazývanou Smrt (Smrtholka, Morena, Mařena) a tu pak děvčata vynesla za vesnici, kde byla spálena (oheň je stejně jako voda očistný živel), nebo častěji vhozena do potoka nebo řeky, která ji odnesla z vesnice jako symbol překonání zimy. Smrt a neštěstí jsou pryč, voda je vzala… Vynášením Morany definitivně končí zima a začíná jaro.