Z vedení města položili u památníku květiny primátor Martin Baxa a jeho náměstek Michal Vozobule. Vzpomínkového setkání se zúčastnili také zastupitelé města, představitelé Plzeňského kraje, městských obvodů, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších spolků. „Toto místo je spojeno s tragickými a zároveň hrdinskými příběhy. Lidé, kteří byli v Lobzích popraveni, pomohli Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi poté, co byli vysazeni na území protektorátu s cílem spáchat atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha," uvedl Baxa.
Gabčík s Kubišem byli vycvičeni. Věděli, že položí své životy. Zároveň by však jejich mise nebyla úspěšná, kdyby na území protektorátu nenašli lidi, jež jim byli ochotni pomoci, i když věděli, že tím dávají všanc nejen své životy, ale i životy svých blízkých,“ zdůraznil Martin Baxa.
Takový byl rokycanský železniční penzista Václav Stehlík. V Lobzích byl zastřelen už 28. května 1942 za to, že na přelomu roku 1941 a 1942 poskytl první úkryt Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Kromě Václava Stehlíka byla popravena jeho žena Růžena, synové Václav a František, dcera Josefína s chotěm. Dále byli na popravišti v Lobzích o život připraveni Alois Vágner a Josef Pašek z Krašovic za ukrývání střelné zbraně a strojvůdce Rudolf Šváb za schvalování atentátu Heydricha. Za stejné provinění a za tajný poslech zahraničního rozhlasu byli v Lobzích popraveni také Václav Cafourek a jeho osmnáctiletá neteř Blažena Fenclová z Třemošné. Dvanáctou obětí byl tulák Josef Vilde, jenž byl popraven bez řádného procesu a soudu.
„Těší mě, že jsme se tady sešli v tak hojném počtu, že si tyto události stále připomínáme i po více než tři čtvrtě století. Stojí stále za to si uvědomovat, že svoboda a demokracie jsou velmi silné hodnoty a že za ně lidé pokládali své životy,“ připomněl Martin Baxa.
Autorkou reliéfu na památníku je sochařka Marie Uchytilová, rodačka ze severoplzeňských Kralovic. V Lobzích byla její plastika odhalena už v roce 1949. Je na ní zachycena klečící žena a na jejím klíně spočívá hlava ležícího popraveného muže, v pozadí je reliéf Radyně. Památník obětem nacistické perzekuce, do něhož je reliéf zasazen, vznikl až o patnáct let později úpravou bývalého valu střelnice. Nachází se přímo na místě popraviště.
