Celkem bylo od 8. do 13. srpna zaplaveno 1509 hektarů území, tedy 11 procent rozlohy Plzně. Nejhůře na tom byly části Koterov, Božkov a Roudná. Pod vodou se ocitl i střed města – Denisovo a Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Kromě mostu Milénia se uzavřely všechny mosty přes řeky, kolabovala doprava i zásobování. Jen několik centimetrů chybělo k tomu, aby rozvodněná řeka zaplavila úpravnu vody a připravila město o pitnou vodu.
Plzeňané si výročí od povodní připomínají výstavou fotografií a textů. Ta bude k vidění v prostoru před radnicí u morového sloupu do 30. srpna, vnitřní část výstavy bude v mázhauzu radnice do 15. září. „Výstava ukazuje dobové fotografie z povodní i to, jak Plzeň vypadala po nich. Je důležité si tyto události připomínat, jsou sice smutné, ale ukázalo se, že složky integrovaného záchranného systému a členové krizového řízení situaci zvládli skvěle. Nedošlo k žádnému úmrtí,“ zdůraznil primátor města Plzně Pavel Šindelář.
Jiří Šneberger, tehdejší primátor Plzně a šéf krizového štábu, vyzdvihl především skvělou spolupráci mezi krizovým štábem a všemi složkami, které při povodních pomáhaly – profesionálními i dobrovolnými hasiči, záchranáři, armádou, Policií ČR, městkou policií a dalšími, jako byli například pracovníci Vodárny Plzeň apod.: „Ta spolupráce byla úžasná, i když všichni pracovali na hraně svých možností. Měli bychom poděkovat především jim, protože dokázali v Plzni zajistit jak infrastrukturu, tak bezpečnost," prohlásil.
Tehdejší i současná vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová vzpomínala, že v práci byla nepřetržitě už od první vlny dešťů 8. srpna 2002. Tehdy s kolegy připravovali evakuaci obyvatel Koterova, k níž nakonec nedošlo. Řekla, že z dnešního pohledu vlastně pracovali v jakémsi retrostylu: „Hlášení se posílala faxem, e-mail fungoval jen občas. Nevěděli jsme přesně, co se na toku děje. Informace jsme tedy mohli získat jen z vizuálních kontaktů, proto pracovníci magistrátu, policisté či hasiči museli vyrážet do terénu a zjišťovat, jaká je na tocích situace. Informace od nich se u nás kumulovaly a z toho se vytvářel obraz toho, co se děje. To je v současnosti už nepředstavitelná situace. Dnes sedím u počítače, podívám se, jak to vypadá v Klatovech a Přešticích a podle toho modeluji, co se stane u nás v Plzni," dodala.
