Vodící pes je pro svého pána nejen každodenním průvodcem, ale hlavně partnerem a kamarádem připraveným pomáhat 24 hodin denně. Pes pomáhá nevidomému při zvládání bezpečného pohybu v exteriérech i interiérech, provází ho stejně dobře po rušných ulicích velkoměsta, jako po cestách malých vesniček, v parku, v prostředcích hromadné dopravy, na túře do přírody, ale zrovna tak dobře je možné vydat se s ním za kulturními zážitky.
Vodící pes musí být na jednu stranu poslušným a ovladatelným psem, který respektuje svého majitele, na druhou stranu je to právě pes, který mnohdy musí samostatně situaci řešit a rozhodnout. Musí být například schopen zhodnotit situaci a v případě, že je pro nevidomého nebezpečná, nesmí uposlechnout jeho povel, a sám vyvede nevidomého na bezpečné místo - třeba když je na chodníku výkop, hrozí pád do kolejiště, v cestě je závora a podobně. Jako vodicí psi jsou pro svou povahu cvičeni hlavně labradorští či zlatí retrívři, ale také němečtí ovčáci, kolie či velcí pudlové.
Jedním z významných center u nás, kde jsou vodící psi vychováváni, je Středisko výcviku vodicích psů v Praze- Jinonicích. Je součástí Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS). Za dobu své existence předalo klientům více jak 400 vodicích psů. O kvalitě jejich výcviku svědčí i skutečnost, že od roku 1997 je středisko členem Mezinárodní federace vodicích psů (IGDF).
Psí setkání v Borském parku v Plzni
U příležitosti Mezinárodního dne vodících psů je naplánováno o den dříve 25. dubna mezi 15:30 - 17:30 setkání v Borském parku v Plzni. Sraz účastníků je v 15:30 na autobusové zastávce linky 30 – Borský park. Pro bezpečnost dvou- i čtyřnohých účastníků bude zajištěn vidoucí doprovod.
Mezinárodní den vodících psů připadá každoročně na poslední středu v dubnu, letos tedy na 26. 4. Tímto dnem se vzdává hold všem oddaným a věrným psím průvodcům, kteří významně přispívají ke zvyšování úrovně samostatného, nezávislého a bezpečného pohybu zrakově postižených, zlepšují životní pohodu a zmírňují společenskou izolaci svých majitelů.
Beseda o zrakovém postižení a vodicích psech
Ve středu 26. dubna pro vás M-klub ve Skvrňanech ve spolupráci s organizací Tyfloservis. o.p.s. připravili od 18:00 besedu o životě se zrakovým postižením a o vodicích psech.
Na přednášce se seznámíte s organizací Tyfloservis, o.p.s., která pracuje s lidmi se zrakovým postižením a dozvíte se něco tom, jak zrakově postižení žijí, pracují či studují. Podívat se budete moct také na speciální pomůcky. Dozvíte se, jak si pořídit vodicího psa a také, jak se ze štěněte vodicí pes stane. Zjistíte, co všechno vodicí pes umí a jak vypadá jeho běžný den. Seznámíte se se zásadami komunikace s člověkem, kterého vede vodicí pes
Besedou vás provedou Martina Izingová s vodicí fenkou Biancou a Linda Albrechtová - autorka blogu "BLINDička aneb Život prakticky nevidomé ženy", které mají bohaté zkušenosti se životem se zrakovým postižením a vodícími psy.
První záznamy o výcviku vodicích psů pro zrakově postižené pochází již z 18. století. V knize "Učebnice pro výuku nevidomých" popisuje její autor kněz Johann Wilhelm Klein některé postupy při výcviku vodicích psů. Další záznamy z této doby pocházejí přímo od cvičitele Josepha Reisingera z Vídně, který byl sám nevidomý.
Zájem o službu vodicího psa prudce vzrostl v průběhu první světové války v Německu, kde se z fronty vracelo mnoho osleplých vojáků a zároveň byl i dostatek vyřazených vojenských psů. Je jisté, že se využívalo psů různých plemen i jejich kříženců.
Ve 20. letech Američanka Dorothy Harrison Eustis zveřejnila článek o výcviku v Německu a na základě odezvy nechala v německém Potsdamu zaškolit cvičitele pro výcvik vodicích psů. První psi, kteří začali pomáhat nevidomým v USA, byli němečtí ovčáci, protože v té době již na starém kontinentě dávali přednost tomuto pracovitému plemeni. Za vůbec prvního amerického vodícího psa je považována Buddy, fenka německého ovčáka, kterou Dorothy vycvičila pro slepce Franka Morrise, s nímž založila školu pro vodící psy L'Oeil qui Voit (Vidoucí oko).
V roce 1931 bylo díky spolupráci s Dorothy Harrison Eustis předáno prvních pět vodicích psů ve Velké Británii. Zájem o čtyřnohé pomocníky se stále zvyšoval a začal pronikat i do dalších zemí. Po celém světě vznikala výcviková střediska. V současné době jsou centra výcviku například v těchto zemích: Austrálie, Belgie, ČR, Chorvatsko, Francie, Finsko, Itálie, Irsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Korea, Německo, Nizozemí, Norsko, Nový Zéland, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie.
