Asi nejznámější plzeňská adresa spojená s pomocí výsadkářům je Pod Záhorskem 1. Zde žila rodina policejního inspektora Václava Krále, který se hned po okupaci Československa hitlerovským Německem zapojil do odboje. Jeho adresu získali parašutisté z výsadku Anthropoid jako jeden ze záchytných bodů. Jan Kubiš a Jozef Gabčík u něj zazvonili 30. prosince 1941. Královi parašutisty ukrývali několik týdnů nejen ve svém bytě, ale i v chatě u radobyčického mlýna. Václav Král jim také zajistil falešné legitimace a pracovní knížky. V bytě manželů Králových došlo v dubnu roku 1942 i k spřádání plánů, jak pomoci britskému letectvu bombardovat plzeňskou Škodovku. Sešli se zde nejen parašutisté z výsadku Anthropoid Jan Kubiš a Jozef Gabčík, ale také parašutisté z výsadku Out Distance, jenž byl vysazen v březnu 1942 a tvořili ho Adolf Opálka, Karel Čurda a Ivan Kolařík.
Na domě Pod Záhorskem 1 je od roku 1997 umístěna pamětní deska, jejíž nápis připomíná zmíněné události. V roce 2014 byly k desce doplněny bronzové busty Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Jejich autorem je plzeňský výtvarník Stanislav Bukovský a odlila je pražská firma Otakar Příhoda – ArtMetal. Ve stejném roce byla na hradbě domu odhalena deska s portrétem Václava Krále, jejímž autorem je opět Stanislav Bukovský. Umělec reliéf vytvořil podle fotografie Václava Krále, jež byla nalezena teprve v roce 2013. Václav Král spolupracoval i s dalšími plzeňskými rodinami, které byly zapojeny do odboje proti nacistům.
Pamětní deska umístěná na domě Resslova 4 připomíná hrdinství rodiny obchodníka Vojtěcha Kučery. Ten se záhy po okupaci také zapojil do odboje a byl blízkým spolupracovníkem Václava Krále. Kučerovi pomáhali parašutistům ze zmíněných výsadků stejně jako Aloisie Hrdličková se synem Jiřím a manželé Karolína a František Královi. Bydleli v bytech na adrese Klatovská 78, kde je umístěna další pamětní deska. V Čechově 34 žili Antonie a Jan Bejblovi, také velmi blízcí spolupracovníci Václava Krále, u nichž výsadkáři též našli pomoc.
Jozef Gabčík a Jan Kubiš provedli atentát na Reinharda Heydricha 27. května 1942 v 10:32. Třetí nejmocnější muž nacistického Německa přezdívaný „kat českého národa“ následkům zranění utrpěných při atentátu podlehl 4. června 1942 v půl osmé ráno v pražské nemocnici Na Bulovce. Karel Čurda se 16. června 1942 sám přihlásil na řídící služebně gestapa v Praze a postupně prozradil všechny, kteří mu v době jeho ilegální činnosti pomohli, tedy i členy zmíněných plzeňských rodin. Podle badatelů se dá téměř s jistotou tvrdit, že ti při výsleších nikoho dalšího neprozradili. Členové obou rodin Králových, Kučerových, Bejblových a Hrdličkových byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni v koncentračním táboře Mauthausen spolu s řadou dalších spolupracovníků parašutistů 24. října 1942.
