Plzeňské oslavy 30 let od sametové revoluce začaly vzpomínkovým setkáním u Lavičky Václava Havla v Šafaříkových sadech za účasti primátora města Martina Baxy (ODS), členů Rady města Plzně Michala Vozobule (TOP 09) a Davida Šloufa (ODS), Tomáše Holuba, biskupa plzeňského a zástupců plzeňských městských obvodů. Po položení květin na Lavičku Václava Havla pokračoval program na Anglickém nábřeží, kde vznikla na celý nedělní den improvizovaná Plzeňská kavárna s pódiem. Zde zástupci města uctili památku položením věnce k pomníku obětem komunistického teroru a následovala společná modlitba za svobodu vedená biskupem plzeňským Tomášem Holubem. Té se zúčastnily na dvě stovky zájemců.
„Václav Havel, když vítal Jana Pavla II. v České republice, řekl: Nevím co je to zázrak, ale zázrak prožívám. Možná někteří z vás nevědí, co je modlitba, ale zkusme se nyní modlit. Je to volání, které znamená, že člověk má naději, která přesahuje horizonty viditelného,“ uvedl modlitbu biskup Tomáš Holub.
Dopoledne také společně biskup Tomáš Holub a primátor Martin Baxa odhalili pamětní desku plzeňskému rodáku Josefu kardinálu Beranovi na katedrále sv. Bartoloměje za přítomnosti jeho rodiny. „Josef kardinál Beran byl člověkem, který byl pronásledován dvěma totalitními režimy, nejprve nacistickým, poté komunistickým. Byl člověkem, jenž během jednotlivých životních kroků pocítil vděk a slávu a pocítil také ponížení a nevděk, kterého se mu dostalo zejména od představitelů komunistického režimu. Nikdy neustoupil a navzdory tomu, že byl v 50. letech velmi tvrdě pronásledován a byl vystaven velkému psychickému trýznění, tak neslevil z hodnot a víry, které zastával,“ připomněl u nové pamětní desky primátor Martin Baxa. V loňském roce se ostatky kardinála Berana vrátily zpět do jeho rodné vlasti. Praprasynovec kardinála Berana David Brabec poděkoval za to, že deska zde může být umístěna takto veřejně a hrdě se Plzeň může přihlásit ke svému rodáku.
Vernisáží v mázhauzu radnice byla zahájena ojedinělá výstava Archivu města Plzně Sametová revoluce v Plzni rekonstruující sled událostí revolučních dní roku 1989 v Plzni s dosud nepublikovanými fotografiemi. Výstava rekonstruuje dějiny v Plzni v klíčových dnech od 17. listopadu do generální stávky 27. listopadu 1989, opomenuty nejsou ani předchozí události.
„Výstavou jsme chtěli podchytit klíčové okamžiky sametové revoluce v Plzni, ale také nahlédnout do předchozích okamžiků probouzení občanské společnosti koncem 80. let. Tyto události byly poté odrazovým můstkem pro pochopení dynamického dění v klíčových dnech sametové revoluce v Plzni. Rád bych vyzdvihl odvahu aktérů revoluce v Plzni, kterým zejména v prvních dnech po 17. listopadu, hrozily represe ze strany režimu,“ uvedl autor výstavy Ondřej Maglić.
Dopoledne přijal v Obřadní síni plzeňské radnice aktéry událostí roku 1989 v Plzni primátor Martin Baxa. Pozvání přijali například Miroslav Anton, Josef Bernard, Jan Blažek, Inka Berndlová, Vladimír Duchek, Stanislav Frank, Bob Holý, Marcel Hájek, Vladimír Líbal, Zdeněk Mraček, Petr Náhlík, Věra Náhlíková, Ludvík Rösch, Anna Röschová, Miroslav Hus, Petr Janeček, Josef Kejha, Přemysl Kubišta, Jana Petrová, Jiří Podlipný, Petr Rybář, Ľubomír Smatana, Karel Syka, Martin Sichinger a Tomáš Šolc.
„Ještě v roce 1988 nikoho nenapadlo, že by komunistický režim mohl padnout, i když se svět kolem proměňoval. O to větší úctu a respekt bych chtěl vyjádřit vám všem, kteří jste se před rokem 1989 pohybovali v neoficiálních kruzích i těm, kteří vykonávali jakoukoliv činnost, která byla vůči komunistickému režimu v opozici a podrývala základy totalitního režimu, že jste se nebáli, že jste to říkali a že jste vytvářeli odpor proti komunismu,“ poděkoval primátor Martin Baxa.
