„Není to sice rekreační oblast určená vyhláškou. Město Plzeň Kokotské rybníky a okolní lesy o celkové rozloze 700 hektarů vlastní už od 17. století, kdy koupilo zaniklou ves Kokoty a přilehlé rybníky. Rybníkářství tehdy bylo dobrou výdělečnou činností,“ připomněl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule. Město Plzeň se podle něj snaží i v hospodářských lesích budovat pro veřejnost prvky, jako jsou stezky, lavičky či altánky. "A oblastí Kokotských rybníků, kde z původní soustavy zůstaly jen dva rybníky – Dolní a Horní kokotský rybník, vede naučná stezka,“ dodal.
Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP) nyní připravuje projekt obnovy Podhorního kokotského rybníka, který v tomto místě byl ještě v polovině 19. století. Nejprve vzniká studie, která ověří, zda je toto řešení vhodné. Její součástí je například nejen to, zda se v této oblasti zdržuje voda, aby mohl být rybník obnoven, ale je nutné také udělat biologická hodnocení, což je dlouhodobá záležitost prolínající se celým rokem. Musí být popsány zachycené druhy živočichů a rostlin. Teprve poté, co bude studie vyhotovena, lze postupovat do dalších stupňů projektové dokumentace až k územnímu rozhodnutí. Při vydávání stavebního povolení musí být brán ohled i na popsané živočichy a rostliny. Poté by měl být projekt zařazen do rozpočtu města Plzně. Pak je na řadě prováděcí projekt, výběrové řízení a samotná realizace.
Obnovený rybník o rozloze jednoho hektaru bude důležitým krajinným prvkem, který bude zadržovat vodu v přírodě, zvýší biodiverzitu a poskytne tak zázemí mnoha druhům obojživelníků. Město bude na tento projekt žádat o dotaci Ministerstvo životního prostředí České republiky.
