"Naším cílem je, aby třeba velitel zásahu při požáru měl přehled o tom, kudy vedou sítě, elektřina, plyn, prostupy ve zdech, aby si dokázali změřit během pár kliknutí dveře a podobně," řekl ředitel Správy informačních technologií města Plzně (SIT) Luděk Šantora. Model pomůže při rychlé evakuaci 12.500 lidí z tribun ze stadionu. Informatici poslouchají požadavky IZS a nastavují jeho detaily, aby byl pro záchranáře co nejpřínosnější. Řešení chce Plzeň předat do dalších měst.
Stadion byl zvolen jako pilotní po zkušenostech SIT ze spolupráce s policií, kterou má zejména díky využívání městských dronů. "Vybrali se nějaké scénáře a vytvořili ten 3D model, abychom mohli modelovat, když třeba uteče z pivovaru čpavek, kdyby tam někdo začal střílet nebo tam dal bombu," uvedl Šantora. Podle něj se na modelu musí pracovat neustále podle akutních potřeb a technologických novinek. Kromě stadionu chce SIT zpracovat modely dalších sportovišť, nádraží a míst, kde se koncentruje větší počet lidí.
Plzeň před rokem spustila projekt "digitální dvojče", díky němuž má přesný 3D model města. S jeho pomocí lze efektivně modelovat možné situace. Je součástí dotačního programu Horizont 2020 zaměřeného na inovace. Do projektu digitálního dvojčete jsou zapojeni zahraniční partneři z EU.
"Má velký přesah. Díky němu máme město zmapované, pořídili jsme model budov, ale i terénu, povrchu a stromů. Data se učíme zpracovávat a chceme je využít například při plánování další výstavby, můžeme pracovat s oblastí dopravy, životního prostředí, podpory turismu a podobně," řekl primátor Martin Baxa (ODS).
Odborníci teď připravují prostředí, v němž bude digitální dvojče fungovat. "Je to hodně o prošlapávání nových cest, což není jednoduché. Už jen fakt, že neexistují 'normy' pro formáty dat, není jednoduché poskládat technické řešení," řekl Tomáš Krblich ze SIT. Nejhmatatelnějším počinem je zatím model stadionu.
Plzeň už má díky programu více než rok model dopravy. "Může si namodelovat situaci, co se stane, když se začne stavět a přinese to uzavírky a omezení. Dále kudy budou lidé jezdit, jak se zatíží souběžné silnice a tak," řekl Šantora. Pracuje s daty z 1100 indukčních smyček v křižovatkách, s obrazy z kamer o počtech aut a s daty od mobilních operátorů.
čtk