Když exhejtman Josef Bernard (STAN) přišel s plánem modernizovat budovu Městských lázní na zázemí jak pro Západočeskou galerii, tak i pro Plzeňskou filharmonii způsobil obrovskou vlnu nevole u svých politických protivníků. Martin Baxa (ODS) označil Bernarda za lháře a Marcela Krejzová (ODS) zase uvedla, že lázně jsou pro galerii nevhodným prostorem. „Pan Baxa má zkušenosti se stavbou nového předraženého divadla v Plzni, já mám zkušenost s rekonstrukcí staré škodovácké budovy na Techmánii. Mohu potvrdit, že to nestálo víc, než jsme si naplánovali a dnes Techmánie každoročně přivítá více jak 200 tisíc návštěvníků,“ říká k tomu Josef Bernard a dodává, že proti projektu stavby nové galerie nikdy nic neměl, protože chápe, že umělecké sbírky potřebují nové a kultivované zázemí, ale na druhé straně i politici musí být flexibilní a rozhodovat se podle momentální situace. „Budova nové galerie je už deset let vysoutěžená, a přesto jsme ji ani v době ekonomické prosperity a možnosti evropských dotací pro tyto účely, nepostavili. V současné době s dotacemi počítat nemůžeme, tak bychom měli přemýšlet, jak problém vyřešíme, a ne jak se budeme hádat na veřejnosti,“ zdůrazňuje Bernard.
V souvislosti s výstavbou nové galerie je klíčová otázka, jak bude financovaná. Krajské finance na to nestačí, a proto se počítá se státní dotací. Před třemi lety Plzeňský kraj podepsal s městem Plzeň memorandum o stavbě nové budovy s tím, že by měla stát 820 milionů korun a podmínkou začátku stavby byla dotace Ministerstva kultury ve výši minimálně 480 milionů. Přesto, že současní představitelé kraje tvrdí, že jsou blízko realizaci projektu, tak Ministerstvo kultury to vidí trochu jinak. „V tuto chvíli od krajského úřadu nemáme k dispozici ani celkový záměr výstavby nové budovy galerie, ale ani investiční záměr. Navíc ani nevíme, jaký by měl být podíl kofinancování, protože nový investiční program rozvoje regionální kulturní infrastruktury ještě není dojednán mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem financí,“ sdělila mluvčí Ministerstva kultury Michaela Lagronová.
Podle Bernarda je výhodou projektu rekonstrukce stávajících lázní to, že projekt lze rozdělit na etapy, což umožní vkládat do něho finance postupně. „Projekt můžeme budovat několik let tak, abychom miliardou korun zásadně neomezili výdaje na silnice, dopravu, nemocnice, školy, domovy seniorů a další krajské projekty,“ zdůrazňuje Bernard.
Jedním z nejčastěji opakovaných argumentů oponentů projektu modernizace budovy Městských lázní je tvrzení, že z lázní galerii nelze udělat kvůli nevhodným malým prostorům nebo nevyhovující světelnosti. Bernard ovšem poukazuje na podobné projekty jak doma, tak v zahraničí a hovoří především o projektech v Liberci, nebo francouzském Roubaix. „V Liberci jsme řešili podobný problém. Nutně jsme potřebovali prostory pro galerii a v centru města nám chátrala budova starých lázní, která byla postavena u příležitosti šedesáti let panování císaře Františka Josefa. Také u nás byli lidé, kteří se báli, jak projekt dopadne, řada z nich říkala, že bychom tam měli znovu otevřít lázně, ale to už nebylo reálné. S celou přestavbou nebyl problém, architekti velice šikovně propojili původní stavbu s moderními prvky a pro samotný depozitář jsme postavili novou moderní budovu. Je skvělé, že v současnosti naše galerie každoročně přivítá 50 tisíc návštěvníků ročně,“ říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Západočeská galerie je důležitou kulturní institucí v rámci celé České republiky. Její sbírky pokrývají období od 14. století po současnost, ale především má jednu z nejlepších sbírek české moderny, kterou reprezentují Kubišta, Filla, Josef Čapek, Šíma nebo Toyen.
PR
