Výstava „Umění prodat (se). Umělec ve spárech 19. století“ sice představuje umělce pod tlakem trhu, ale spíše než romantického „chudého malíře“ představuje umělce, který se dokázal v nové době zorientovat a uživit. V 19. století se zcela změnili vztahy zadavatelů a tvůrců, požadavky uměleckého publika i tržní mechanismy. Doba, kdy umělce chránila příslušnost k uměleckému cechu, zakázky bohatého mecenáše či náklonnost šlechty nebo církve, se postupně vytrácela.
„Umělec najednou začíná dělat reklamu sám na sebe, pracuje strategickým, jednoduchým způsobem jak se uživit. Reklama, multiplikace, otisk, grafika a média začínají hrát čím dál větší roli pro obchod s uměleckými díly.“ vysvětluje jedna z autorek výstavy Eva Bendová.
Jaké strategie tedy umělec v 19. století mohl využít, aby své umění prodal a jak se sám mohl prezentovat na uměleckém trhu? Někteří umělci nalézali řešení i ve spojení s „neuměleckým“ podnikáním. Nebránili se kopiím, multiplikací motivů a děl , či použití nových reprodukčních technologií.
„Typickým příkladem takového mistra, který ten obchodní kalkul měl, byl August Bedřich Piepenhagen, což byl umělec který například ve čtyřicátých letech vytvářel vzorníky s drobnými krajinami, které zobrazovali různé krajinné motivy. Budoucí zákazník si mohl vybrat, jakou krajinu si nechá namalovat do svého bytu. Zda bude mít jedle vpravo, nebo vlevo, zda tam poteče potok, jestli to bude zimní krajina, nebo krajina s měsícem…“ dodává spoluautorka výstavy Marie Fiřtová.
A nebyly to pouze krajinky, uplatnilo se i umění a rutina portrétu, knižní ilustrace, nebo umění všedního dne jako firemní vizitky, vývěsní štíty, vázy, dózy, plakáty či reklamy na mýdlo. Někteří sochaři například prodávali licence na zmenšené kopie svých děl.
„Tyto redukce různých dobově populárních soch byly velmi oblíbeným artiklem. My tady máme různé ukázky, kterým vévodí redukce dvou pražských pomníků – Karla IV. a pomník Sv. Václava od Myslbeka, respektive studie k tomuto pomníku.“ doplňuje poslední z autorů výstavy Vít Vlnas.
Výstava vznikla k programu 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století. Návštěvníci se mohou těšit na díla Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Františka Kupky, Alfonse Muchy a dalších významných českých autorů. Výstavu je možné navštívit ve výstavní síni „13“ až do 2. června.
