Nicole se narodila se zrakovým postižením, kvůli kterému se ve venkovních prostorách neobejde bez bílé hole. Na krátkou vzdálenost pozná siluety postav, rozpozná některé barvy a přečte hodně zvětšený text. I přesto, že pro řadu lidí by se jednalo o nepřekonatelnou překážku, Nicole Fryčová dokázala vystudovat práva na Univerzitě Karlově i najít uplatnění.
Od roku 2019 působí jako předsedkyně Odborné skupiny pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením a externě spolupracuje s Kanceláří veřejného ochránce práv. Jak se podle odbornice na odstraňování bariér žije lidem s různými druhy postižení v Plzni a Plzeňském kraji?
Pochvala: Bezbariérové zastávky i MHD v Plzni
„Velkou výhodou města Plzně je, že téměř všechny zastávky MHD jsou bezbariérové. Stejně tak městská hromadná doprava v Plzni je dobře přístupná. Vozidla jsou navíc opatřena takzvaným akustickým majáčkem, pomocí kterého se lidé s těžkým zrakovým postižením dozví o čísle a směru dané linky,“ popisuje jedno z pozitiv Nicole Fryčová.
Po kraji už je cestování složité
Složitější je cestování po kraji. Většina příměstských autobusů je sice bezbariérová, četnost spojů ale podle Nicole Fryčové pokulhává. Velkým problémem pak jsou zastávky. „Lidé na vozíku si musí asistenci na nádraží při cestování vlakem objednat 48 hodin předem, což je velmi nekomfortní. Nemohou se spontánně rozhodnout, že někam pojedou,“ říká lídryně Přísahy.
Propadákem pak je Centrální autobusové nádraží. „Z hlediska přístupnosti je na tom velice špatně. Člověku s těžkým zrakovým postižením se po něm orientuje velmi špatně, nádraží a bezprostřední okolí není dobře přístupné ani pro lidi na vozíku nebo se sníženou schopností pohybu,“ dodává Nicole Fryčová. Nádraží patří soukromé společnosti.
Problém: Dotykové systémy na úřadech
Zcela bezproblémová pro lidi se zrakovým postižením není ani návštěva plzeňského magistrátu. Hned u vstupu totiž narazí na dotykový vyvolávací systém, který je s ohledem na absenci tlačítek bez asistence dalšího člověka v podstatě nepoužitelný. Rovněž mnoho úřadů není buďto vůbec přístupných pro lidi na vozíku nebo pouze částečně.
„Naopak pro neslyšící občany Plzně je magistrát dobře přístupný. Nabízí on-line tlumočení do českého znakového jazyka i přepis na tabletu. Městská policie pak zpřístupnila svoji linku pro lidi se sluchovým postižením, na kterou se mohou obrátit pomocí SMS zprávy,“ říká Nicole Fryčová.
Překážky v podobě neoznačených zahrádek
Jednoduchý, hlavně v létě, není ani pohyb po městě, kde chůzi lidem s bílou holí komplikují „áčkové“ tabule a stolky s židličkami před restauracemi v bezprostřední blízkosti stěn domů, které pro člověka se zrakovým postižením slouží při chůzi jako přirozená vodící linie.
„Člověk, který je nevidí, do nich může velmi snadno narazit, což není příjemné ani pro hosty ani pro člověka se zrakovým postižením. Stačilo by stolky dobře označit například lištou na chodníku, díky které by je člověk s bílou holí bez problému obešel,“ uvádí Nicole Fryčová.
Kultura? Jen pro některé
Zcela přístupná všem není ani kultura. Prostor pro zlepšení se nabízí u expozic, které by mohly být opatřeny QR kódy tak, aby si je člověk s těžkým zrakovým postižením mohl přečíst na mobilním telefonu. Odkaz by navíc obsahoval překlad informací do znakového jazyka.
„Například divadelní představení by mohla být opatřena o přepis tak, aby si je užili i lidé se sluchovým postižením, a zároveň o audiopopis, kdy divák se zrakovým postižením by ve sluchátkách dostával informace o tom, co se na podiu zrovna odehrává,“ uzavírá Nicole Fryčová, podle které by město Plzeň nemělo zapomínat ani na veřejně přístupné bezbariérové toalety.
Lepší přístupnost a dostupnost neuvítají jen lidé s postižením, ale i lidé s kočárky, občané staršího věku nebo s dočasnými úrazy. Ve výsledku se jedná o téměř 40 procent populace.
Foto: M. Osvaldová
