„Ne všechny dárky se podařilo doručit včas, a dochází ke sporům – podnikatel nadále zboží doručuje, zatímco spotřebitel ho už nechce. Nebo bylo doručeno něco jiného, něco nekvalitního nebo také nic. Spotřebitel chce své peníze zpět, ale prodejce je nevrací,“ popisuje typické situace těchto dní Ondřej Tichota.
Pokud se na vrácení peněz nedohodnou, je vhodné obrátit se na oddělení reklamací plateb banky, která byla použitou platební kartu. Pomocí chargebacku, který je nástrojem karetních asociací, totiž banka spotřebitele obrazně řečeno stáhne peníze zpět o banky podnikatele, pokud ten neprokáže, že vše proběhlo v pořádku. Podobně pomáhá zákaznická podpora systémů elektronických peněženek.
„Spotřebitelé by měli mít připravené podklady, včetně objednávky, faktury a případné písemné komunikace s prodejcem,“ říká Ondřej Tichota a upozorňuje i na případy poškozeného zboží: „Vždy je dobré si rozbalování zásilky nafotit nebo natočit. Takový záznam se může hodit také, když je zboží dodáno poškozené.“
Obvykle nelze získat peníze zpět po platbě bankovním převodem. To je možné pouze se souhlasem druhé strany, což nelze očekávat v případě čirých podvodů, kdy například ani není známo jméno nebo název prodejce, nebo u mnohých internetových prodejců ze zemí mimo EU.
„Pokud lidé sázeli na dobírku a zaplatili za zboží kartou přímo u doručujícího kurýra, ale nebyli s výrobkem spokojeni a prodejce jim nechce peníze vrátit, pak chargeback použít nelze,“ podotýká Ondřej Tichota.
Pokud má spotřebitel přeshraniční spor s obchodníkem z jiné země EU, Norska nebo Islandu, může využít bezplatné pomoci sítě evropských spotřebitelských center (ECC-Net). Činnost 29 center je již 18 let financována Evropskou komisí a zúčastněnými státy.