Aš na Chebsku, Kraslice na Sokolovsku a Nejdek na Karlovarsku společně založily Pakt ohrožených měst. Svazek si klade za cíl upozornit státní orgány a instituce na kritickou situaci a prosadit řešení.
„Chceme prosadit konkrétní opatření a získat potřebné finanční a personální zdroje na řešení problémů v našich a podobně postižených obcích,“ uvedli starostové, z nichž jsou dva za ANO jeden za Naše Kraslice.
Získat chtějí podporu široké veřejnosti a také aktivistů. „Prostřednictvím společných projektů chceme posílit hospodářský, sociální a kulturní rozvoj našich měst,“ napsali.
Mezi hlavní problémy řadí starostové nízkou podnikatelskou aktivitu v regionu a nezájem investorů. „Blízkost německých hranic způsobuje konkurenční boj o mzdy, což zásadně ztěžuje přilákání nových investorů a podnikatelských aktivit do našich regionů. Místní podnikatelé nemohou konkurovat vyšším mzdám a státem poskytovaným zvýhodněním na děti nabízeným v sousedním Německu, což vede k odlivu pracovních sil,“ uvedl ašský starosta Vítězslav Kokoř (ANO) s tím, že tento problém také znemožňuje rozvoj stávajících podniků.
Město Aš připravilo proto před časem zákonnou úpravu nazvanou lex Aš, která by v případě schválení měla přinést na Ašsku působícím firmám například daňové zvýhodnění a další benefity.
Město poukazuje na to, že bez podpory výrobci do ašského výběžku nechtějí. „U Aše stojí rozsáhlé haly určené pro pronájem firmám, které by v nich mohly vyrábět svou produkci, ale soukromé firmě, která je vlastníkem průmyslového areálu, se roky nedaří kvůli konkurenci v Německu získat nikoho, kdo by si haly pronajal a využíval,“ poznamenal mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.
Města ze svazku poukazují i na nedostatečnou lékařskou péči. „Nedostatek lékařů v našich městech ohrožuje zdraví našich obyvatel,“ uvedli starostové ve společném prohlášení s tím, že mnozí zdravotničtí odborníci raději pracují ve větších městech nebo za hranicemi, kde mají lepší podmínky.
„Tento vývoj vede k postupnému úpadku primární lékařské péče a k omezené dostupnosti specialistů a výsledkem jsou zanedbané zdravotní problémy a zhoršování celkové zdravotní situace populace,“ dodal Kokoř.
Zodpovědnost za zajištění lékařské péče mají podle Vrbaty zdravotní pojišťovny, potažmo stát či kraj, i město se ale snaží. „Před odsouhlasením je příspěvek 20 tisíc korun k platu lékaře, přičemž nabízíme jako město také půl milionu korun na vybavení ordinací a byt,“ poznamenal mluvčí.
Chybí policisté
Dalším společným problémem je zajištění bezpečnosti. „V Aši chybí zhruba polovina policistů, kteří by tu podle předpisů měli být,“ uvedl Vrbata.
„Zvedli jsme platy městským policistům, abychom získali nové, ale stalo se to, že k městské polici chtěli přejít další státní policisté, takže by to nic nevyřešilo,“ dodal.
S ohroženou bezpečností souvisí i problém přílivu problémových obyvatel v rámci obchodu s chudobou. „Dva domy, které fungovaly jako ubytovna, město nedávno odkoupilo a přebuduje je na klasické byty,“ podotkl Vrbata. Stejně tak chce nyní radnice odkoupit objekt České pošty, aby tam nevznikla ubytovna.
Město by podle Vrbaty uvítalo, kdyby byla schválena státem mapa maximálních nájmů, aby se obchod s chudobou nevyplácel.
Jedním z nejzávažnějších problémů je podle starostů postižených měst odliv mladých a talentovaných lidí. „Tento trend oslabuje místní ekonomiku, protože regiony ztrácí své nejkvalifikovanější a nejkreativnější pracovníky, kteří by mohli přinést nové nápady a impulzy pro rozvoj,“ poukázal Kokoř.
Starostové v prohlášení bijí na poplach a uvádějí: „Nedostatek kvalifikovaných učitelů způsobuje nedostatky ve vzdělávacím systému a má negativní dopad na budoucnost našich dětí.“
Děti odcházející například na gymnázium směřují potom do velkých měst na vysokoškolské studium, ale zpět se absolventi nevrátí, protože by těžko u hranic hledali odpovídající uplatnění. „Abychom si udrželi pedagogy, zavedlo město příplatky za dojíždění,“ doplnil mluvčí s tím, že pro učitele jsou také připravené byty v Aši, pokud by projevili zájem.
Starostové si stěžují i na zanedbanou infrastrukturu, která podle nich potřebuje rozsáhlé investice: „Mnohé části naší dopravní sítě nebo veřejných budov jsou zastaralé a nevyhovují současným potřebám. Tento stav omezuje rozvoj místního podnikání, snižuje kvalitu života a činí naše města méně atraktivními pro nové obyvatele i investory.“
Zmiňované problémy se netýkají výhradně zmiňovaných příhraničních měst, ale i řady dalších v jiných regionech Česka, například u hranice s Rakouskem. Řada z těchto radnic se musí oproti minulosti vypořádat například s výpadkem peněz z hazardu, když se změnila pravidla pro jejich rozdělování. Daňová výtěžnost je v těchto lokalitách nízká, protože velká část obyvatel příhraničí jezdí pracovat za mnohem vyšší platy do sousedního Německa. A tam také většinou nakupují, takže se nedaří ani obchodu.
