"Plzeňský kraj má svou bezpečnostní radu, která se schází v případě nenadálých situací, ať už jde o životní prostředí, či jiné katastrofy, které by na jeho území byly," uvedla hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová. Jako příklad uvádí například období povodní. "V té chvíli jsme měli plán, podle kterého jsme postupovali. Schází se také krizový štáb, a ten s jednotlivými složkami IZS tyto situace řeší," dodala.
V případě ničivého asteroidu by ale byla situace ještě mnohem vážnější. A právě z tohoto důvodu NASA tyto simulace provádí. "Je to simulace, která má za úkol zjistit, jaké by byly následky v případě, že by se k zemi dostalo nebezpečné těleso. Takovými tělesy mohou být například asteroidy nebo česky planetky, ale mohou to být třeba i kometární jádra," vysvětlil vedoucí plzeňského pracoviště Hvězdárny v Rokycanech a Plzni Lumír Honzík. Jen v pásu mezi Marsem a Jupiterem se podle něj nachází stovky tisíc asteroidů. "Pro naší Zemi jsou nejzajímavější tělesa, kterým říkáme planetky typu Apollo, Apollo Athen a Apollo Amortas. Liší se podle toho jakou mají dráhu. Tyto planetky, kterých je necelých tisíc v celé skupině, tak můžou teoreticky v některých případech křížit dráhu naší země a pak by mohlo dojít k tomu, že se se Zemí srazí," podotkl.
V minulosti k tomu už mnohokrát došlo. "Na zemi je kráterů v současné době kolem 185, v minulosti tady už už tady tělesa skutečně dopadla. Když se podíváme na největší evropský kráter, který je blízko naší republiky, najdeme ho v Německu. Tam je kráter o průměru 25 kilometrů," vysvětlil Honzík. Způsobil ho meteor o velikosti jednoho kilometru, jeho ničivé následky ale byly daleko větší. "Jde o to, že při nárazu se uvolní obrovské množství energie. Je to hlavně tlaková vlna, která pak vzniká, tepelná vlna a další jevy, takže ta zasažená oblast je mnohem větší," upřesnil.
Schovat se před tlakovou vlnou by bylo možné také v krytu, v Plzni jich je ještě z dob druhé světové války hned několik. Jeden se nachází na Homolce na Slovanech, který sloužil jako protiatomový kryt 4. třídy v letech 1945 až 1989. Problémem je, jak dopad tělesa včas zjistit. V minulosti se už stalo, že bylo těleso zjištěno příliš pozdě a prakticky s ním nešlo nic dělat. To je případ z roku 2013, kdy nad ruským městem Čelaminsk prolétlo těleso průměr kolem 17 metrů. "Takový větší autobus přelétalo ve výšce 30 kilometrů," doplnil Honzík. Ačkoliv spadl do jezera, zraněno bylo právě kvůli tlakové vlně asi 1500 lidí. Nezbývá nám tedy než doufat, že vědci dokáží případné nebezpečí včas odhalit nebo se spolehnout na štěstí.
