Vzpomínkového setkání se zúčastnili také zastupitelé města, představitelé městských obvodů, Plzeňského kraje, Židovské obce, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších spolků.
„Někteří z dvanácti popravených pomohli parašutistům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi, kteří vykonali atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Další museli položit své životy proto, že schvalovali atentát nebo ukrývali střelné zbraně. Nedovedeme si představit, jaký strach musel mezi lidmi panovat. Sebemenší odpor proti nacistickému režimu byl potrestán. I přesto se ale našli tací, kteří byli ochotni poskytnout pomoc a riskovat své životy s vědomím, že jim hrozí trest nejvyšší. Ačkoliv byla mise parašutistů považována za úspěšnou, nikdo netušil, jak dramatické události budou následovat. V reakci na atentát bylo popraveno až 1500 Čechů, byly vypáleny obce Lidice a Ležáky a popraveni ti, kteří s parašutisty jakkoliv spolupracovali,“ řekl přítomným náměstek Pavel Bosá a doplnil: „Proto bychom dnes měli vzpomenout na všechny oběti, které v důsledku heydrichiády musely zemřít. Navzdory tomu, že naše generace měla to štěstí a toto temné období našich dějin nezažila, věřím, že si každý z nás uvědomuje hloubku těchto událostí. Na tyto odvážné občany nesmíme zapomenout. Jako národ si musíme jejich hrdinství s úctou připomínat a předávat jejich odkaz dalším generacím.“
V Lobzích byl už 28. května 1942, tedy jen den po atentátu na zastupujícího protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, popraven rokycanský železniční penzista Václav Stehlík. Na přelomu roku 1941 a 1942 poskytl první úkryt výsadkářům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi, kteří atentát provedli. Kromě Václava Stehlíka byla popravena jeho žena Růžena, synové Václav a František a dcera Josefína s chotěm. Dále byli na popravišti v Lobzích o život připraveni Alois Vágner a Josef Pašek z Krašovic za ukrývání střelné zbraně a strojvůdce Rudolf Šváb za schvalování atentátu na Heydricha. Za stejné provinění a za tajný poslech zahraničního rozhlasu byli v Lobzích popraveni také Václav Cafourek a jeho osmnáctiletá neteř Blažena Fenclová z Třemošné. Dvanáctou obětí byl tulák Josef Vilde, jenž byl popraven bez řádného procesu a soudu.
Autorkou reliéfu na památníku je sochařka Marie Uchytilová, rodačka ze severoplzeňských Kralovic, která je čestnou občankou města Plzně. V západočeské metropoli prožila své dětství. V Lobzích byla její plastika odhalena už v roce 1949. Zobrazuje klečící ženu, na jejímž klíně spočívá hlava ležícího popraveného muže, v pozadí je reliéf Radyně. Památník obětem nacistické perzekuce, do něhož je reliéf zasazen, vznikl až o patnáct let později úpravou bývalého valu střelnice. Nachází se přímo na místě popraviště.
