V klubu Karlovarska jste strávil čtyři a půl roku. Která událost pro vás byla nejvýznamnější?
Čtyři roky, to je pro mě skoro polovina mého profesionálního života. Mám spoustu úžasných vzpomínek, ale nejraději vzpomínám na celou sezonu 2020 až 2021.
Je nějaký konkrétní zápas, který se vám vryl do paměti?
Zápasů je tolik, že je těžké vybrat jen jeden, ale celkově upřednostním naše finálové souboje s Budějovicemi a Prahou. V takových zápasech jsou neuvěřitelné emoce, zvlášť když je vyhraješ.
S kým jste vlastně bydlel na výjezdech do zahraničí?
První roky to byl Marcel Lux, skvělý kluk, doufám, že si spolu zase někde zahrajeme. Později jsem bydlel s naším mladým smečařem Martinem Fišerem a minulý rok se svým polským kamarádem Kewinem Sasakem. Toho jsem musel trochu potrénovat v češtině.
Češtinu jste zvládl výtečně, Žil jste tu víc než čtyři roky, v čem se liší česká a polská kultura?
Všechno je podobné, celé čtyři roky jsem neměl problém.
A překvapilo vás něco na životě v Česku?
Myslím, že mě nepřekvapilo nic. V Čechách jsem během svojí kariéry žil déle než v Polsku, a vždy, když jsem se do Polska vrátil, chyběly mi otevřené obchody v neděli.
Pocházíte ze země dvojnásobných mistrů světa. Jakou úroveň podle vás má česká extraliga?
Soutěž v České republice je na solidní úrovni, zejména prvních pět týmů má vysokou kvalitu. A kromě toho, když jsme kamkoliv jeli jako favorit, museli jsme se velmi soustředit, abychom zápas vyhráli. Myslím, že většina českých týmů by měla na to bojovat v polské lize o play off. Obrovský rozdíl je ale ve vedení klubů i celé ligy, ale je jasné, že v případě polské soutěže tomu pomáhají úspěchy například v Lize mistrů, které přitahují sponzory. Když je nabídka, je i poptávka.
Teď se stěhujete do Rumunska. Co očekáváte od nového angažmá?
Věřím v nový impuls, v nový cíl. Je to velký klub s ambicemi. A boj o titul? Nevím, jestli se to vydaří, ale já potřebuji pořád o něco hrát.