Ministerstvo zdravotnictví v týdnu představilo strategickou analýzu největších problémů českého zdravotnictví. Podle analýzy je v ČR nadbytek nemocničních lůžek akutní péče. Naopak chybí asi 3000 lůžek péče následné. Bude třeba jejich audit a transformace oddělení s nízkým podílem využitých lůžek, říká materiál.
S potřebností vzniku lůžek následné péče Šimánek souhlasí. "Medicína se velmi posunula, vyléčíme víc lidí, je delší doba dožití, ale ti lidé zůstávají s přetrvávajícími zdravotními problémy, které vyžadují následnou péči. Řada zákroků se také dnes dělá v rámci jednodenních výkonů. My potřebujeme ošetřit akutní stav a předat pacienta na doléčení, abychom mohli ta akutní lůžka co nejvíc točit," řekl Šimánek.
Následná lůžka uleví přetíženým akutním oddělením, kde dnes mnohdy leží i pacienti, jejichž stav by umožňoval převoz na lůžka následné péče, ta ale chybí. "Máme přeplněnou internu včetně přistýlek, plno je na neurologii. Máme velký příliv nových pacientů, ale ne odpovídající odliv do následné péče. Pro nás by bylo ideální léčit pět až sedm dní akutní stav na akutním lůžku a poté převézt pacienta na doléčení na lůžko následné péče, kde může v případě potřeby být třeba 30 dní," řekl ředitel.
O případné redukci akutních lůžek zatím hovořit nechce. To bude podle něj možné rozhodnout až poté, co bude dostatek následných lůžek, kam přejdou pacienti nevyžadující akutní péči. "Tak po půl roce bychom mohli vědět, jestli má počet akutních lůžek zůstat nebo jestli třeba nemůže i klesnout," uvedl Šimánek. Upozornil, že případná redukce akutních lůžek by se ale měla dělat po celých stanicích, což je kolem 25 až 30 lůžek. Kdyby se totiž mělo transformovat jen několik lůžek, nemocnici by to nepomohlo, protože by musela stejně zajistit personál pro zbylá akutní lůžka. "A kvalifikovaný personál je dnes nejdražší položka," poznamenal.
V generelu rozvoje FN počítá s tím, že areál bývalé vojenské nemocnice bude zaměřen na následnou péči. "Mohli bychom tam mít na geriatrii, následné péči 120 až 130 lůžek, ale chtěli bychom jich ještě víc. Vše ale záleží na domluvě s pojišťovnami. Pacienti se tam mohou doléčovat v klidném komfortním prostředí," řekl ředitel. Na sociální sféru má být v budoucnu zaměřen i borský areál. I když má podle Šimánka FN momentálně přeplněné všechny tři interny, raději než novou stanici akutní interny by přivítal právě následná lůžka, jejichž provoz je i méně nákladný.
FN Plzeň je velmi vytížená vzhledem ke spádové oblasti. Léčí nemocné z Plzeňského, často i Karlovarského kraje. Zajišťuje základní, specializovanou i vysoce specializovanou péči kromě popáleninové medicíny, transplantací kostní dřeně u dětí, nejsložitějších transplantací orgánů a operací srdce u dětí. V některých oborech zajišťuje péči i pro obyvatele přilehlých částí jižních, severních a části středních Čech. V oblasti umělého oplodnění, transplantací kostní dřeně, operací jater, prostaty či ledvinových nádorů má celostátní význam.
Nemocnice jedná s pojišťovnami o možné redukci několika akutních lůžek na gynekologii. V tomto oboru se řada zákroků přesunula do jednodenních výkonů a využití gynekologických lůžek kleslo. Nemocnice proto jedná o tom, jak zhruba 13 lůžek transformovat například pro nadstandardní pokoje hotelového typu vlídné porodní péče nebo na následná lůžka, řekl Šimánek,
Ke konci roku 2023 měla FN 1750 lůžek, 21 klinik, 19 oddělení a šest ústavů. Zaměstnávala 5264 lidí. Ročně hospitalizovala 60.542 pacientů, provedla 2801 porodů a 1,085 milionu ambulantních vyšetření.
čtk
