Více než rok si muselo plzeňské divadlo počkat na první veřejné uvedení nového nastudování populárního muzikálu libretisty Alana Jaye Lernera a skladatele Fredericka Loeweho My Fair Lady. Po několika přesunutých termínech premiéry se v pátek 11. června 2021 divákům konečně představí prostořeká květinářka Líza Doolittleová v podání mladé členky souboru Charlotte Režné a morousovitý profesor Higgins, kterého ztvární šéf muzikálu Lumír Olšovský. Na jevišti se objeví i ředitel divadla Martin Otava alternující s Radkem Antonínem Shejbalem roli Lízina otce Alfreda P. Doolittla nebo hostující Milena Steinmasslová v alternaci s Monikou Švábovou v roli paní Higginsové. Divácky oblíbený titul se do Divadla J. K. Tyla vrací počtvrté, tentokrát v režii Marka Němce a se scénou a kostýmy renomovaného scénografa Marka Cpina.
„My Fair Lady je klasické dílo, u kterého by jakákoliv aktualizace byla nesmyslná. Titul má oporu v chytrých a vtipných dialozích, i přes jistou dobovost je v lidských vztazích trvalý a velmi břitký. Snažil jsem se, aby se dialogy organicky přelévaly ve zpěv, tedy aby postavy zpívaly, když už se jim takříkajíc nedostává slov. Vyžaduje to ovšem značný vklad energie. V Plzni, zaplaťbůh, je! Zároveň jsme se snažili o současné myšlení postav a tak nějak automaticky se dostavil i sentiment, protože jde o muzikál, který v dětství viděl snad každý z nás,“ říká Marek Němec, jenž před časem nastudoval s činoherním souborem DJKT inscenace Howie a Rookie Lee a Middletown a v rámci Divadelního léta pod plzeňským nebem Švandu dudáka. „Už od začátku jsme s režisérem Markem Němcem věděli, že chceme My Fair Lady udělat klasicky bez posunů do současnosti nebo s nějakým výkladem, který by měnil charakter textu a především hudby, jež je opravdu kouzelná. Takže jsme se pokusili dostát estetice slavné filmové adaptace a představíme plzeňským divákům My Fair Lady tak, jak si ji všichni představujeme – ve ‚starých dobrých časech‘ edwardiánské Anglie," dodal Marek Cpin.
My Fair Lady vypráví o nesnesitelném profesoru fonetiky Henry Higginsovi, který se vsadí, že dokáže hubatou pouliční květinářku Lízu Doolittleovou proměnit v krásnou a kultivovanou dámu. Její představitelka Charlotte Režná je v plzeňském angažmá pět let a diváci ji mohou znát například jako Brendu z Chyť mě, jestli na to máš nebo jako Vanilku z Dobře placené procházky. „Pan režisér Marek Němec si přál, aby naše Líza byla hodně hlasitá, ukřičená, někdy až hysterická, aby její mluva byla lidem opravdu protivná. Takže ze začátku jsem chodila ze zkoušek úplně bez hlasu. Bylo těžké najít vhodnou hlasovou polohu, abych si neublížila a zároveň tam bylo všechno, co si pan režisér představoval. Líza je sice neřízená střela, ale zároveň je nesmírně laskavá a lidská a tou svou neurvalostí se jen chrání. Ve finále se ukáže, že je daleko empatičtější, citlivější a rozumnější než Higgins, jenž je vyobrazený téměř jako ideální muž. A to se mi na ní líbí,“ komentuje svou roli Charlotte Režná, o jejíž proměnu se postará šéf souboru muzikálu Lumír Olšovský. „Čas od času se mě některý člen souboru zeptal, kdy s nimi budu stát na jevišti. Tak teď přišla chvíle na odplatu za ty roky příkoří,“ komentuje s úsměvem své účinkování v muzikálu Lumír Olšovský a dodává: „Já i Martin Otava jsme vlastně herci, navíc z dřívějška moc dobře vím, že Martin Otava je herec vynikající! Ke spolupráci se mi také podařilo přesvědčit skvělého režiséra Marka Němce, takže jsme všichni byli v dobrých rukou.“ V dalších rolích se objeví Martin Otava nebo Radek Antonín Shejbal, Milena Steinmasslová v alternaci s Monikou Švábovou, Roman Krebs, Martin Holec či Dušan Kraus, Stanislava Topinková Fořtová, Hana Spinethová, Adam Rezner a další.
Jeden z nejslavnějších a nejpopulárnějších muzikálů všech dob vznikl podle úspěšné divadelní hry Pygmalion anglického dramatika George B. Shawa, světová premiéra se odehrála na Broadwayi 15. března 1956. O osm let později byla natočena známá filmová adaptace oceněna osmi Oskary s Audrey Hepburnovou a Rexem Harrisonem v hlavních rolích. V Divadle J. K. Tyla se My Fair Lady představí již počtvrté, a to po inscenacích v letech 1965, 1975 a 2002.
