Titulkování je určeno nejen neslyšícím divákům, ale pomáhá i starším a nedoslýchavým lidem s porozuměním sportovním, zpravodajským i zábavním pořadům. V reakci na aktuální požadavky České unie neslyšících, související s koronavirovou pandemií, došlo k významnému rozšíření této služby. Titulkování zpravodajských pořadů se proto navýšilo o několik set procent, zejména na kanálu ČT24. Sluchově hendikepovaní lidé tak mají v této mimořádné situaci k dispozici nezbytné aktuální informace. Seznam titulkovaných pořadů lze najít na webu www.zivetitulky.cz.
Zatímco samotné titulkování v současné době zajišťuje především firma SpeechTech, s. r. o., Fakulta aplikovaných věd se podílí mimo jiné na průběžné aktualizaci akustického modelu titulkovacího systému a na denní aktualizaci slovníků. Slovní zásoba systému se aktualizuje dvakrát denně na základě monitorovaného internetového zpravodajství. Jde vždy o několik desítek nových slov a výrazů. „V souvislosti s aktuální situací například slovník nově obsahuje slova jako ‚koronavirus‘ či ‚rychlotesty‘, ale také názvy firem, léků a jména měst či oblastí, ve kterých se koronavirus objevil,“ upřesňuje děkanka Fakulty aplikovaných věd Vlasta Radová.
Převádění mluveného slova do psaného textu probíhá dvěma způsoby – buď přímo rozpoznáváním originální zvukové stopy a následně jejím automatickým přepsáním do textu, nebo přemlouváním zvukové stopy stínovým řečníkem, kdy systém pak převádí řeč stínového řečníka opět automaticky do titulků. Vybraní stínoví řečníci přitom mohou živá vysílání přemlouvat z pohodlí svého domova. Originální zvuk pořadu jim Česká televize zasílá s předstihem zhruba tří sekund, což umožňuje snížit zpoždění živých titulků pro diváka v průměru na 5-6 sekund. Trénovaných stínových řečníků je v současnosti dvanáct, všichni jsou absolventy Západočeské univerzity, konkrétně Fakulty filozofické. Poradit si musejí třeba s vadami řeči nebo s horším mluveným projevem řečníka, jehož řeč přemlouvají. Stejně tak mluvení přes roušky v některých případech zhoršuje srozumitelnost projevu. „Často největší oříšek pro stínové řečníky ale představují nedokončené promluvy nebo promluvy, ve kterých se přeskakuje z jedné myšlenky na druhou, a podobně. Takové promluvy musí stínový řečník nejdříve pochopit a poté je přeformulovat tak, aby dávaly smysl. Pokud by to neudělal, byly by výsledné titulky nesrozumitelné,“ vysvětluje Vlasta Radová.
Technologie titulkování živých televizních pořadů vznikla v souvislosti s řešením dvou projektů výzkumného centra NTIS a katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s firmou SpeechTech. Jednalo se o projekt ELJABR (ELiminace JAzykových BaRiér handicapovaných diváků České televize) řešený v letech 2006–2011 za podpory MŠMT a projekt ELJABR II řešený v letech 2011–2016 za podpory Technologické agentury ČR. První pokusné titulkování živého televizního přenosu pomocí tohoto systému proběhlo v listopadu 2008. Jednalo se o titulky k živému přenosu ze zasedání Poslanecké sněmovny. Stálou službou České televize se titulkování těchto přenosů stalo v květnu 2010. Od té doby se spektrum žánrů pořadů, které se titulkují, postupně rozšiřuje.
