Podle hydrobiologa Jindřicha Durase je kvalita vody stabilní od roku 2008, kdy se projevily účinky projektu zlepšení jakosti vody. "Od té doby je zde voda průhledná zhruba do hloubky dvou až čtyř metrů a také bez sinic. Ve většině ukazatelů splňuje i požadavky na vodu pitnou," prohlásil.
V posledních dvou letech není hlavním problémem otázka kvality vody, ale jejího množství. Soustava boleveckých rybníků leží v poměrně malém povodí, kde byl čas od času vody vždycky nedostatek. Série posledních let se ale vyznačuje nejen chudšími srážkami, ale i dlouhým a teplým létem. Takové léto znamená vysoký výpar vody z hladiny rybníka, za sezónu to může být až 50 centimetrů. "Pokud v roce 2019 pršelo, projevil se vliv především vody, která napršela na hladinu. Lesní krajina v povodí Boleveckého potoka ale přímo žádnou vodu do rybníků nepustila, protože jí sama měla nedostatek. Byl ale pozorován i mírně vyšší přítok s podzemní vodou, což se projevilo zvýšeným obsahem síranů z podzemní vody ve vodě rybníků. Podzemní voda prosakovala z podzemí do rybníka, protože hladina vody v rybníce klesala rychleji než hladina okolní podzemní vody. Naopak když napršelo na vodní hladinu a ta se mírně zvýšila, z rybníka voda se zasákla do podzemí," popsal Duras.
Otázka, jak zvýšit množství vody ve Velkém boleveckém rybníce, zaměstnává v současnosti odborníky z oblasti vodního hospodářství i politiky. Je nutné, aby dešťová voda, která bezúčelně odteče ze sídlišť v povodí boleveckých rybníků do kanalizace, se opět dostávala do rybníků. "To bude ale práce na celá budoucí desetiletí. Rychlejší by mohlo být přečerpat do rybníka říční vodu z Berounky nebo z vrtu poblíž řeky. Tuto vodu je ovšem třeba nejprve vyčistit, aby kvalitou odpovídala vodě v Boleváku a nevnášeli jsme nepřijatelné množství znečištění. To celou záležitost komplikuje a prodražuje. Zároveň musíme počítat také s tím, že vodou přiváděnou do Boleváku budeme muset naplnit i prostor pro vodu podzemní, o jehož objemu nevíme prakticky nic," doplnil Duras.
