Nelehkou situací se bude už v pondělí zabývat krajská rada. Krejsová předloží radním na stůl materiál nazvaný Návrh restriktivních opatření k udržení vyrovnaného rozpočtu Plzeňského kraje, který navrhuje, co musí hejtmanství udělat, aby dokázalo krizi úspěšně zvládnout. Důvodem je výpadek z daňových příjmů, na kterých je závislý nejen stát, ale i kraje a obce.
„Podle aktuálních odhadů vychází, že nám bude v rozpočtu pro letošní rok chybět 809 milionů korun. Jedná se o vysokou sumu, na druhou stranou na tom nejsme tak zle, protože jsme v loňském roce hospodařili s přebytkem 396 milionů korun. To znamená, že budeme muset hledat úspory ve výši přes 400 milionů korun,“ říká Marcela Krejsová.
Předkládaný návrh jednotlivým náměstkům, radním a odborům ukládá, aby ve svých oblastech našli úspory ve výši 10 procent, a to s několika výjimkami. Restriktivní opatření by se nemělo týkat krajského zdravotnictví, sociální oblasti a vlastních investic.
Krejsová: Kraj se musí chovat jako řádný hospodář
„Musíme se chovat jako řádný hospodář, protože hospodaříme s penězi daňových poplatníků. Rozhodně bychom ale měli zachovat investice, které jsou šancí, jak nakopnout ekonomiku,“ dodává ekonomická náměstkyně hejtmana Krejsová.
Vlastní návrh považuje za smírný. „Říká, pojďme vyhodnotit čísla, až budeme mít tvrdá data, ale zároveň se do června připravme na snížení rozpočtu o deset procent a začněme hledat úspory. Také bychom neměli vypisovat nové dotace,“ říká Krejsová.
Stejné problémy jako Plzeňský kraj řeší i další české kraje. Například Ústecký kraj počítá s propadem mezi 850 až 900 miliony korun, Jihomoravský kraj vyčíslil ztráty na 700 milionů korun a Středočeský kraj počítá s propadem v příjmech ve výši jedné miliardy korun.
Plzeňský kraj v tomto směru dlouhodobě patří k nejlépe hospodařícím celkům v republice. V rezervním fondu měl k 1. lednu 2020 celkem 1,2 miliardy korun. Tento fond však počítá s výdaji na projekty, které jsou kryty usneseními, ať už se jedná o kofinancování západního okruhu Plzně, nebo třeba vratky v rámci evropských dotací.
Reálné by bylo využití maximálně 200 milionů korun k vykrytí ztrát, ostatní prostředky ale podle Krejsové musí ve fondu zůstat, má-li se hejtmanství chovat jako řádný hospodář.
„Najít úspory ve výši dalších minimálně 209 milionů korun není zásadní problém. Úvěr na provozní výdaje nebo dokonce na dotace pro obce či jiné subjekty by ale byl naprosto nepřijatelným řešením,“ dodává na závěr Krejsová.
