„Porovnávali jsme u 251 pacientů výsledky měření tohoto testu na počátku a na konci pobytu. Zaznamenávali jsme jejich klidovou tepovou frekvenci a klidový krevní tlak a dále ušlou vzdálenost v průběhu šesti minut, následně krevní tlak a tepovou frekvenci po zátěži. Ze sledované skupiny se výkonnostně zlepšilo 228 z nich, tedy 91 procent sledovaných nemocných,“ vysvětlila vedoucí studie a ředitelka lázní Dana Jurásková. Doplnila, že objektivní posouzení úspěšnosti léčby motivuje lázeňské odborníky k hledání dalších vhodných rehabilitačních metod pro zlepšení zdravotního stavu těchto pacientů.
„Dlouhodobě sledujeme spokojenost našich klientů s průběhem rehabilitace a vývojem jejich zdravotního stavu, jde však o jejich subjektivní pocit. Právě zavedením standardizovaného měření výkonnosti šestiminutovým testem chůze získáváme objektivní porovnatelná data. Ta vypovídají jednoznačně o zlepšené kondici pacientů po absolvování léčebně rehabilitačního pobytu,“ potvrzuje MUDr. Michael Urban, ošetřující lékař.
Ředitelka upřesnila, že ze sledovaných pacientů bylo 135 nemocných po jednoduchém nebo několikanásobném aortokoronárním bypassu (přemostěním zúžených srdečních tepen cévním štěpem). Další skupinu tvořilo 87 pacientů po náhradě některé ze srdečních chlopní, případně i několika chlopní současně. U 29 pacientů byly provedeny jiné výkony, případně kombinace výše uvedených. Průměrný věk celé skupiny byl 68 let, podle pohlaví 68 žen a 183 mužů.
„Ve sledovaném vzorku byl například pacient ročník 1973 po čtyřnásobném bypassu. Při nástupu do lázní osmý den po operaci ušel pouze 50 m za 2,5 minuty, test jsme museli pro jeho dušnost ukončit. Po čtyřech týdnech intenzivní rehabilitace a péče našich fyzioterapeutů, lékařů a sester ušel za šest minut 550 metrů,“ uvedla Dana Jurásková.
Lázně přijímají tyto pacienty sedmý až desátý den po operaci přímo z nemocnice. V prvních dnech zjišťují zdravotníci jejich aktuální zdravotní stav a na základě výsledků vyšetření jim naplánují rehabilitační program. Ošetřují jim také jizvy po operacích. Rehabilitace začíná pozvolna inhalacemi, oxygenoterapií či dechovými cvičeními. Další rehabilitační metody jsou suché kvůli hojení ran. Využívají se měkké techniky nebo reflexní masáže vsedě, aplikace suchých uhličitých koupelí, popřípadě plynové injekce. Součástí rehabilitace je skupinové cvičení ke zlepšení kondice, případné využití rotopedu či terénní kůry v závěru pobytu. Komplexní lázeňská rehabilitační péče o pacienty po kardiochirurgických a velkých cévních operacích trvá čtyři týdny s možností prodloužení pobytu, pokud s tím souhlasí zdravotní pojišťovna.
„V letošním roce opět sledujeme skupinu pacientů po kardiochirurgických výkonech a hodnotíme po dohodě s našimi spolupracujícími pracovišti navíc další objektivní parametry jako je ejekční frakce levé komory srdeční, sledujeme také výskyt perikardiálního či pleurálního výpotku a komplikace spojené s průběhem rehabilitace, například poruchy srdečního rytmu. Navíc jsme oslovili i pacienty samotné, aby se vyjádřili k načasování zátěže v průběhu lázeňské rehabilitační péče. Výsledky zveřejníme na jaře příštího roku,“ dodala Dana Jurásková.
PR
