Po celou třetí třetinu vás Budějovice přehrávaly. Nechyběly už trochu síly, když jste teď hráli neustále tři zápasy týdně a Budějovice měly v neděli volno?
To si nemyslím. Hrát je daleko lepší, než trénovat. Zápasy jsou příjemné pro všechny, hlavně, když chodí lidi. Prostě jsme nezvládli konec třetiny. Pak jsme šli do prodloužení, nebylo nic ztraceného.
Nezačali jste se tedy trochu bát o výsledek?
Budějovice jsou zkušený tým, umí koncovky zápasů. My se to musíme naučit a do dalšího zápasu se zlepšit.
V nájezdech jste znovu prohráli a nevstřelili ani jeden gól. Co s tím?
Těžko říct, prostě na nich musíme zapracovat.
Jeden z nich jste jel i vy. Sám jste si o něj řekl a věděl jste, co uděláte?
Neřekl a nevěděl. A taky to tak dopadlo. (směje se) Přemýšlel jsem chvíli, co udělám, a takhle to dopadlo. Tak příště přemýšlet raději snad nebudu. (smích)
Ve 45. minutě jste zvýšil na 3:1 vaším typickým gólem, když jste si potáhl puk na modré a pak teprve zakončil. To je vaše specialita, ne?
Snažím se obstřelit bránícího útočníka. Když si puk trochu podržím, tak se hráč zastaví a trochu mi tím znikne prostor. A i spoluhráči mají šanci se dostat do prostoru před brankou. Jsem rád, že to tam padlo.
Jak se vám bránil Milan Gulaš?
Těžce, ale myslím, že jsme to relativně zvládli, i když nám jeden gól dal.
Ve středu je nominace reprezentace. Co vy na to?
Uvidíme. Kdyby to vyšlo, super, ale zatím nic nevím.
Volno tedy nepotřebujete?
Až po sezóně. (směje se)
