„V minulých letech, tedy ještě před samotným zpracováním dokumentu, magistrátní odbor památkové péče vyzval majitele památkově chráněných domů v městské památkové rezervaci, aby tento program pomohli vytvořit a nechali zpracovatele dokumentu nahlédnout do svých objektů a zhodnotit jejich technický stav. Zaměřili se především na podchycení nejzásadnějších úskalí těchto historicky cenných objektů,“ podotkla náměstkyně primátora Eliška Bartáková (ANO). Zdůraznila, že regenerace v tomto programu neznamená jen opravy památek, ale transformaci celého území plzeňské památkové rezervace do celku, který bude fungovat jako živý organismus.
„Na dokumentu jsme usilovně pracovali několik měsíců a z časového hlediska bylo nejnáročnější získání potřebných dat v podobě terénního průzkumu a následného vyhodnocení,“ poznamenal Adam Javornícky z ÚKRMP, který je zodpovědný za vytvoření Programu regenerace historického jádra města Plzně. Doplnil, že do programu se celkem přihlásilo 47 objektů, z nichž 39 je kulturní památkou – jedná se zhruba o 15 procent z celkového počtu objektů v městské památkové rezervaci. „Vlastník, případně správce posuzovaného domu, nás vždy provedl jednotlivými prostory. Následovala diskuze, která nám dopomohla ve tvorbě uceleného obrazu zahrnujícího historii domu včetně výhledových plánů. Výsledek se pak promítl do hodnotící karty každého posuzovaného objektu, ta je součástí zpracovaného dokumentu,“ řekl Adam Javornícky a dodal, že jako zpracovatelé byli překvapeni tím, k jakým kontrastům u technického stavu objektů dochází. „Na první pohled se z ulice mohou zdát domy v dobré kondici, ale už málo kdo ví, co se skrývá uvnitř. Vlhkost a chátrající dvorní průčelí patřily mezi nejčastěji zaznamenané problémy. Na druhou stranu jsme se setkali i s objekty ve velmi dobrém stavu, což nás moc těší,“ poznamenal.
Vlastníkům památek pomůže odbor památkové péče
Podle Bartákové je s požadavkem na regenerační zásah aktuálně evidována až třetina nemovitých kulturních památek v historickém jádru. Do projektu se zatím přihlásila pouze část z nich. „Jedná se však takzvaně o živý dokument, takže i nadále sledujeme dění v historickém jádru a na základě průběžného vývoje a zájmu vlastníků památek budeme jednotlivé podklady aktualizovat. Naší snahou je iniciovat potřebné regenerační procesy, které povedou k celkovému zlepšení kondice městské památkové rezervace," uvedla s tím, že vlastníkům památek pomůže odbor památkové péče, na němž nyní leží výkonná část naplnění těchto vizí. „Jsme prostředníkem mezi tím, co nabízí Ministerstvo kultury v rámci svých dotačních programů, a mezi vlastníkem, na jehož bedrech leží řada povinností,“ podotkl vedoucí odboru památkové péče Karel Zoch. Aby mohl být vlastník do programu zařazen a dosáhnout tak na dotaci z Ministerstva kultury, musí být jeho dům evidován jako kulturní památka, mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která musí projít schválením našeho odboru, a také by měl mít vydané stavební povolení.
Odbor památkové péče Magistrátu města Plzně bude vždy na podzim odesílat Ministerstvu kultury vyplněný dotazník s informací, kteří vlastníci památek mají zájem se v následujícím roce k programu připojit, a tím mít možnost získat z Ministerstva kultury dotaci na rekonstrukci. „Získáme tak odhad toho, jak rozsáhlé a jak nákladné plánované rekonstrukce budou. Ministerstvo kultury nám pak zašle kvótu, tedy výši finančních prostředků určenou pro Plzeň na daný rok,“ upřesnil vedoucí odboru památkové péče Karel Zoch. O jejich rozdělení pak rozhoduje odborná pracovní skupina, kterou tvoří političtí zástupci města, odborní úředníci, architekti a jejíž členkou je také náměstkyně Eliška Bartáková. Tato skupina posuzuje jednotlivé rekonstrukční záměry a rozhoduje o návrhu rozdělení finančních prostředků z Ministerstva kultury. Přidělená dotace obvykle dosahuje řádově nižší desítky procent nákladů na rekonstrukci.
