Na spotřebu potravin měly vliv socioekonomické faktory jako liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy, pestřejší nabídka potravin na trhu a v neposlední řadě také změna stravovacích návyků, životního stylu a omezení samozásobení.
Od roku 1989 došlo k výrazné změně stravovacích návyků především u masa. „Dříve se zkonzumovalo 30,0 kg hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kg. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13,0 kg v roce 1989 na rekordních 28,4 kg v roce 2018,“ srovnává Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V průběhu třiceti let se změnila i struktura spotřeby pekárenských výrobků. „V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kg na obyvatele a pšeničného pečiva 33,0 kg. Tento poměr se otočil a dříve oblíbený chléb dosáhl v roce 2018 spotřeby 39,3 kg a pšeničné pečivo 51,3 kg,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství ČSÚ. Mezi roky 1989 a 2018 poklesla spotřeba kravského konzumního mléka o 33,5 l na hodnotu 57,9 l na osobu v roce 2018. Změnila se i struktura spotřeby tuků. U živočišných tuků klesla během posledních třiceti let o 41,3 %, naopak spotřeba rostlinných tuků vzrostla o 41,6 %.
Maximálních hodnot v historii sledování spotřeby potravin na obyvatele bylo dosaženo v roce 2018 u rýže (6,6 kg), těstovin (8,2 kg), přírodních sýrů (11,6 kg), ostatních mléčných výrobků (34,9 kg), rostlinných jedlých tuků a olejů (17,7 kg), luštěnin (3,0 kg), kakaových bobů (2,6 kg) a nečokoládových cukrovinek (3,4 kg).
V roce 2018 meziročně vzrostla spotřeba obilovin v hodnotě mouky o 1,8 kg (+1,6 %), masa o 2,1 kg (+2,7 %), tuků a olejů o 0,2 kg (+0,6 %), ovoce o 4,1 kg (+5,0 %), minerálních vod a nealkoholických nápojů o 9,6 l (+4,0 %) a alkoholických nápojů o 1,9 l (+1,1 %). Naopak poklesla celková spotřeba mléka a mléčných výrobků o 0,7 kg (-0,3 %), brambor o 0,8 kg (−1,1 %) a cukru o 0,1 kg (-0,4 %).
