ČNB utlumila provoz budov v Plzni již v listopadu 2024, kdy se pro veřejnost trvale uzavřely hotovostní pokladny. Stalo se tak v souvislosti s reorganizací pobočkové sítě a chystaným přechodem na digitální komunikaci s klienty, mezi něž patří primárně státní instituce a veřejné organizace jako ministerstva, celní správa, školy a školky, policie, hasiči, nemocnice či státní podniky. Výsledkem bude úspora času i finančních prostředků jak na straně klientů, tak centrální banky. Bezhotovostní služby bude ČNB v obou městech svým klientům poskytovat v rámci přechodného období do konce roku 2026, poté budou plně nahrazeny elektronickou formou.
"ČNB se rozhodla nabídnout budovy v Plzni a v Ústí nad Labem k prodeji poté, co jejich využití do budoucna vyhodnotila s ohledem na pokračující digitalizaci služeb jako výrazně nehospodárné. Veškeré informace o prodeji obou budov zájemcům poskytnou realitní zástupci Cushman & Wakefield," uvedla Vlčková.
Pobočku ČNB na Husově třídě v Plzni centrální banka nechala postavit na počátku 90. let 20. století. Její tvůrci se snažili, aby architektonicky v maximální míře respektovala charakter ostatních okolních staveb a zároveň obohatila ráz zvoleného místa. Tvoří ji šest nadzemních a dvě podzemní podlaží. Dominantou jejího interiéru jsou tři alegorické bronzové sochy v nadživotní velikosti od významného plzeňského sochaře Jaroslava Beckera. ČNB budovu využívala od června 1995 do začátku roku 2025.
