Pavel Pavlovský působí v plzeňském divadle již neuvěřitelných 56 let a za tu dobu zde vytvořil na 145 nezapomenutelných rolí. “Za roli Kerženceva ve hře P. Kohouta Ubohý vrah získal prestižní Cenu Thálie (1993), za krále Jindřicha II. V Anouilhově hře Tomáš Becket obdržel cenu Českého literárního fondu. Město, kde zapustil kořeny ho v roce 2011 ocenilo Historickou pečetí města Plzně – nedávno vstoupil do Dvorany slávy v režii Plzeňského kraje. Tato pocta je určena pro osobnosti, jejichž život a práce jsou s regionem nerozlučně spjaty, současně však jeho hranice značně překračují,” stojí v hereckém medailonku Pavla Pavlovského. „Postavy životních rozervanců a entusiastů vystřídaly v posledních letech manipulátoři s lidským osudem (Richard III. ve stejnojmenné Shakespearově hře, Jago v Othellovi, Valmont v Nebepečných vztazích), tragicky rozpolcení velikáni (Jindřich v Becketovi, Král Lear ve stejnojmenné Shakespearově tragedii, Sir v Garderobiérovi), oběti manipulátorů (Ill v Návštěvě staré dámy, Voigt v Hejtmanovi z Kopníku, Rieger v Odcházení), nerozhodní intelektuálové zejména v čechovovském repertoáru (Trigorin v Rackovi, Gajev ve Višňovém sadu). Svoje komediální postavy ztvárňuje s neodolatelným šarmem a temperamentem (Jindřich II. Ve Lvu v zimě, Sheridan Whiteside v Přišel na večeři, George Benson v Měsíci nad Buffalem). Smysl pro prolínání tragiky a komiky prokázal jako Cyrano v Cyranovi z Bergeracu. Pavel Pavlovský říká: „Herec musí mít rád všechny své postavy. I padouchy, protože jimi na určitou dobu je, a musí jím rozumět (Harpagon v Lakomci),“ uvádí se dále v medailonku oceněného herce.
Pavel Pavlovský si ze scény DJKT „odskočil“ dvakrát: v roce 1970 přijal nabídku Otomara Krejči k angažmá v Divadle Za branou, kde působil až do jeho zrušení v roce 1972. Druhý odskok Pavla Pavlovského do pražského Realistického divadla trval osm let (1981–1989).
Přestože filmografie Pavla Pavlovského pokulhává za jeho divadelní prací, i zde vytvořil výrazné a skvělé role - například Všichni dobří rodáci, Dotek motýla, Romaneto, Salvador sedmnáctého března krátce po páté, Zaspala nevěsta a další.
V posledních letech mohli diváci vidět Pavla Pavlovského i v literárně hudebních pořadech uváděných v rámci Plzeňského literárního festivalu: TGM vzpomíná, Eliška Krásnohorská a česká opera či Putování Kryštofa Haranta.
Manželkou Pavla Pavlovského je od roku 1974 jeho herecká kolegyně z Plzně Monika Švábová. Mají spolu dva syny.
