Vyhráli jste opět svým tradičním výsledkem, který se ale rodil hodně těžce, že?
Velice těžce. Věděli jsme, že jsou Pardubice nebezpečné, mají šikovné kluky. První půle nám moc nevyšla, přežili jsme spoustu šancí. Pardubice vyrovnaly zaslouženě. Je to cenné vítězství, kdyby to šlo takhle dál, tak se ale zlobit nebudeme.
Z čeho jste měl větší radost. Ze vstřeleného gólu nebo z obranného zákroku na začátku zápasu, kde jste asi zachránil svůj tým od inkasovaného gólu?
Co se týká toho obranného zákroku, tak to bylo nepříjemné a měl jsem štěstí. Míša Hlavatý to měl na noze, skočil jsem tam intuitivně. Nejdůležitější je ale to vítězství, z toho mám největší radost.
O poločase přišli tři noví hráči a začali jste hrát na jednoho útočníka a podhrotového hráče. Bylo to znát?
Možná se ta hra víc uklidnila, ale těžko říci, jestli to bylo tím prostřídáním. Druhá půle každopádně vypadala lépe, Pardubice vyrovnaly, takže jsme dostaly pořádnou facku a začali jsme hrát.
Bylo těžké chytit znovu ligové tempo, když hrajete poháry?
Důležité jsou poháry, ale i liga. Potřebujeme sbírat body. Nemůžeme se vymlouvat, že hrajeme poháry. Pardubice hrály skvěle, musím je pochválit.
Hráli jste s novou stoperskou dvojicí, jak se vám s Filipem Kašou a Filipem Čihákem hrálo?
S Kašmenem (Kašou, pozn. red.) jsem odehrál už spoustu zápasů, vedle mě hrál Čihy (Čihák, pozn. red). Pro něj to bylo těžké. Není úplně jednoduché, když je obrana takhle nová, ale něco jsme spolu odehráli v přípravě.
Nakonec jste se o výhru strachovali až do konce. Nežehráte trochu na samotnou koncovku?
Určitě. Mohlo to být klidnější, ale je to vítězství a bereme ho. Teď už přepínáme na Tiraspol.
Jak jste na tom se silami?
Program je náročný, únava nějaká je, ale každý chce poháry hrát. Tři roky jsem koukal každý týden na poháry v televizi, takže si vůbec nestěžuju.
