Je velká úleva po čtyřech zápasech zase vyhrát? Velká, fakt velká Vyhráli jsme, hrozně jsme to potřebovali. Celý tým. Myslím, že do toho dáváme hodně, ale nebereme odměnu. Až teď proti Pardubicím.
Bylo to hodně o trpělivosti? Samozřejmě, šlo o vydřené vítězství. Jakmile šli do deseti, bylo nám jasné, že ještě víc zalezou. Věděli jsme, že musíme být trpěliví, nějakým způsobem je otevřít a proměnit jednu ze šancí. Bohužel se nám to moc nedařilo, ale nakonec jsme se do jejich obrany dostali a zápas rozhodli. Máme vítězství, podruhé za sebou nulu vzadu. Je to moc důležitý.
Jak jste viděl situaci z té 79. minuty, kdy jste dostal míč do sítě, ale původně gól nebyl uznán pro domnělý ofsajd? Nebyl jsem si stoprocentně jistý, ale myslel jsem si, že balon se ke mně dostal od pardubického hráče. Tudíž jsem věřil, že to nakonec bude branka. Celá situace se strašně dlouho přezkoumávala. Byl jsem z toho už nervózní, ale nakonec jsem byl strašně rád, že gól platil. Jak říkám, moc jsme to potřebovali.
Vy jste se dokonce díval i na obrazovku, když to rozhodčí přezkoumával.. Trošku jsem rozhodčímu koukal přes ramínko a viděl jsem, že míč hrál jejich hráč a proto musí sudí branku uznat. Z tribuny na mě řval i Limba, že je to gól. To mě uklidnilo.
Pomůže vydřené vítězství do dalších zápasů? Ano, jinak by to nemělo cenu tady být. V sezoně jsme napáchali spoustu škod, od tohoto výsledku se musíme odrazit.
V kabině jste netradičně řídil děkovačku. Jak vám to šlo? Odešel Luděk Pernica, který to měl na starosti, má trochu jinej hlas, než já. Trošku jsem to spletl, jsou tam těžký slova. Myslel jsem, že mi kluci víc pomůžou, ale malinko mě v tom nechali vykoupat.
