Vzdělávání má na půdě evropského parlamentu na starosti výbor, který se zároveň zabývá i kulturou, tyto dva aspekty spolu totiž úzce souvisí. U obou je totiž důležité mimo jiné udržení jazykové rozmanitosti, ale hlavně i vzájemná spolupráce členských států. Podstatným úkolem Evropské unie v této oblasti je udržet patřičnou úroveň vzdělanosti.
„Vzdělávání je klíč k úspěchu a EU si to uvědomuje. Takže ve svých cílech má například to, aby maximum dětí dokončilo vzdělání. To znamená snížit takzvaný předčasný odchod ze školy, to je jeden z hlavních cílů EU, tam má kritérium aby maximálně sedm procent dětí nedokončilo střední školu,“ říká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
To má vyřešit právě vzájemná spolupráce členských států, jejím cílem je zajistit praxi a poučit se z chyb i efektivních řešení ostatních. Evropská unie hraje v tomto odvětví více méně roli koordinátora. Pravomoci dotyčného výboru jsou tak v Evropském parlamentu reálně jedny z nejslabších.
„Schvalujeme financování, schvalujeme doporučující dokumenty a především umožňujeme členským státům výměnu zkušeností. Pro členské státy je to velmi důležité, takže já jsem ráda, že jsem členkou tohoto výboru i přesto, že ty kompetence ve schvalování legislativy nemá silné. „Myslím si, že toto si mají rozhodovat samotné členské státy a na evropské úrovni máme pak sdílet dobrou praxi,“ pokračuje dál europoslankyně.
Čím ale Evropská unie členským státům pomáhá takové praxe realizovat, jsou nejrůznější programy se zaměřením především na studenty a na jejich možnost vyzkoušet si studium v jiných členských státech, než ze kterých pochází.
Jazykové vzdělanosti studentů napomáhá oblíbený Erasmus
Erasmus je program EU určený pro vzdělávání a odbornou přípravu mládeže a sportu na území Evropy. Každý akademický rok ho využívají tisíce studentů, ať už při cestě Čechů do zahraničí nebo naopak cizinců k nám. Tento program je k dispozici na drtivé většině vysokých škol. Jednou z nich je i Jihočeská univerzita.
„Studenti Jihočeské univerzity získají informace na zahraničních odděleních svých fakult, poté projdou výběrovým řízením. V momentě, kdy jsou vybraní na partnerskou univerzitu, kam chtějí vyjet, vyřídí pár formalit a v podstatě pak mohou bez problému vyjet do zahraničí,“ informovala Věra Filipová, referentka zahraničního oddělení Jihočeské univerzity.
O program Erasmus je obrovský zájem. Pokud se mluví o konkrétní odnoži s názvem Erasmus +, mohou studenti navštívit téměř každou členskou zemi EU, která má na svém území partnerskou vysokou školu. Cestovat ale lze i do některých států mimo země EU. „Existují dva typy, jednak jsou to studijní pobyty, kdy student jede na partnerskou univerzitu v jedné z těchto zemí. Vyjet musí minimálně na tři měsíce a maximálně na jeden rok. Druhým typem pobytu je potom pracovní stáž. Student může odjet do jakékoliv organizace nebo firmy na dobu minimálně dvou měsíců. Programu Erasmus se každoročně zúčastní na Jihočeské univerzitě asi 250 studentů. Stejný počet studentů sem zavítá ze zahraničí. Nejčastěji přijíždějí studenti ze Španělska a z Rakouska,“ říká Caroline Zoubek, referentka zahraničního oddělení Jihočeské univerzity.
Na univerzitě se pak studenti učí prakticky totéž, jako na svých domovských školách. Tady by mohl nastat problém. Jak se takový student ze Španělska u nás domluví? „Na univerzitě je nabídka kursů a předmětů v angličtině, francouzštině a v němčině. Někdy mohou studenti využít i formu osobní konzultace s vyučujícím,“ uvedla Caroline Zoubek.
Unie právě třeba i prostřednictvím Erasmu podporuje mnohojazyčnost v Evropě, pomáhá tak s výukou a studiem jazyků. Umožňuje nejen mobilitu studentů, ale i pedagogů. „Každý učitel, který se může učit cizí jazyk v té zemi, která mluví tím jazykem, tak to je velké plus. Čili je naším cílem, aby také učitelé mohli trávit určitý čas a seznámit se jak s jazykovými metodami, tak zejména s tím jazykovým prostředím toho jazyka, který učí,“ vysvětluje Šojdrová.
Znalost cizích jazyků je třeba pro zaměstnání v jiném členském státě samozřejmě velmi důležité. Aby se lidé na evropském trhu uplatnili co nejvíce, zavedla EU v některých odvětvích i stejná pravidla, co se týká vzdělání.
„V oblasti vzdělávání Evropská unie rozhoduje pouze o kvalifikačních předpokladech. To znamená, že pokud máme profese, které jsou uznávány vzájemně v jednotlivých členských státech, což jsou zdravotní sestry, architekti a podobně, tak tam nastavuje standard toho vzdělání. My třeba víme, že ČR kvůli tomuto pravidlu musela posunout vzdělání všeobecné sestry na úroveň vyšší odborné školy, případně bakalářského vzdělání,“ řekla Šojdrová.
Vzniknou v zemích EU evropské univerzity?
Dalším opatřením, které by mělo studentům pomoci uplatnit se kdekoliv ve světě a které Evropská unie do budoucna chystá, jsou takzvané Evropské univerzity. Ty by měly umožnit získání diplomu z kombinace studií v několika zemích EU a přispět tak právě k mezinárodní konkurenceschopnosti.
„To je myšlenka, která se teprve připravuje pro budoucnost. Já bych chtěla uklidnit veřejnost, že tady nebude nějaká jedna evropská univerzita, která by měla nějaké elitní postavení. To bychom si opravdu nepřáli. My si naopak přejeme, aby všechny vysoké školy a univerzity měly vysokou kvalitu vzdělávání. Ale je taková tendence, aby se v každé členské zemi některé vysoké školy mohly spojit, případně propojit mezi sebou. Vznikly by tak univerzity, které se budou více zaměřovat na vzdělávání o Evropské unii a proevropské programy, které EU dělá. V tuto chvíli je tento projekt v začátcích. Já osobně si moc přeji, aby se hlavně vysoké školy zapojily do debaty o tom, jaký charakter ty evropské univerzity mají mít. Neměli by to rozhodovat jenom úředníci, nebo politici,“ vysvětlila europoslankyně Šojdrová.
