Od samého počátku pandemie koronaviru sledoval Evropský parlament proces výzkumu a vývoje vakcín velmi pečlivě. EU koordinovala společné úsilí pro rychlejší dostupnost vakcín a mobilizovala stovky milionů eur na výzkumné projekty. Aby byl vývoj vakcín rychlejší, schválil Parlament dočasné flexibilnější postupy pro klinická hodnocení.
Poslanci ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin opakovaně zdůrazňovali potřebu důvěry veřejnosti ve vakcíny a význam boje proti dezinformacím. V otázkách očkovacích smluv a povolování a zavádění očkování napříč EU požadovali větší transparentnost.
V rámci unijní strategie v oblasti očkovacích látek proti koronaviru, která byla zahájena v červnu 2020, Komise vyjednala a uzavřela předběžné dohody o nákupu vakcín jménem zemí EU. Unie tak pokrývá část nákladů producentských firem výměnou za právo koupit určité množství dávek vakcíny v konkrétním časovém rámci a za danou cenu, a to jakmile bude očkovací látce uděleno rozhodnutí o autorizaci pro trh. S farmaceutickými společnostmi bylo doposud uzavřeno šest smluv.
Po vědeckém vyhodnocení a kladném doporučení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) udělila Evropská komise dne 21. prosince 2020 podmíněné povolení pro registraci první vakcíny proti covid-19. Vyvinuly ji společnosti BioNTech a Pfizer. Očkování v celé EU začalo jen o několik dní později - 27. prosince. Dne 6. ledna 2021 získala podmíněné povolení k uvedení na trh druhá vakcína, tentokrát od společnosti Moderna. Vakcína vyvinutá společností AstraZeneca by mohla být registrována do konce ledna.
