Mluví se o tom, že když se v Bruselu projednává přísnější klimatická politika, tak státy visegrádské čtyřky se pro sebe snaží vyjednat výjimky. Ovlivní i pandemie plánované kroky? Jaký na to máte názor? Státy V4 jsou přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku dotčeny nejvíce a je logické, že usilujeme nejen o finanční prostředky, ale i možnost ty prostředky použít na opatření, které považujeme za vhodné. Své zájmy prosazují všechny státy, tak to v Bruselu chodí. V oblasti energetiky nespolupracujeme jen ze státy V4, ale třeba i s Francií především v prosazování jaderné energie.
Došlo k posílení klimatických opatření. Fond obnovy, který reaguje na pandemii je nastaven, aby významně podporoval klimatická opatření a digitální sektor.
Mají města a obce šanci si „sáhnout“ do evropských fondů a zlepšit svoji situaci v oblasti udržitelné energetiky a ochrany klimatu? Nová pravidla pro dotace z evropských fondů na období 2021 - 2027 výrazně podporují investice v oblasti klimatických a energetických opatření. Jako veliký úspěch považuji prosazení možnosti podpory technologií na zemní plyn z Fondu pro regionální rozvoj. Ty měly být původně zcela vyloučeny. Kromě zařazení do podporovaných aktivit, se podařilo vyjednat navýšení těchto prostředků. Pro ČR to znamená 4 miliardy korun, které je možné investovat do městských teplárenských soustav, nebo třeba pokračovat v úspěšných kotlíkových dotacích.
V pohledu lidí je uhelná energetika ztělesněním toho zlého a špatného. Zatímco zelená energetika je brána jako ta čistá a nevyčerpatelná. Jaké máme možnosti získávání „zelené energie“ a je opravdu budoucností? Za připomenutí stojí, že EU vznikla na základě Spolku uhlí a oceli. Nebýt uhlí, tak by dnes kvalita života v Evropě byla nižší. To musíme brát v potaz a je opravdu na místě se s těžbou a energetickým zpracováním uhlí rozloučit důstojně a zajistit uhelným regionům atraktivitu a prosperitu i po útlumu uhlí.
Každý zdroj energie má své výhody i nevýhody. Nevýhody má tedy i „zelená energie“. Bohužel se o nich moc nemluví. Jedná se především o prostorovou náročnost, nebo třeba vyšší investiční i provozní náročnost na přenosovou a distribuční infrastrukturu. Česko má pro solární i větrné zdroje omezenou plochu, která pokryje maximálně 35% procent poptávky po energii v roce 2050. S dalšími obnovitelnými zdroji dohromady zajistíme 50 - 60% potřebné energie. Jestli nechceme připustit, aby se ČR stala energeticky nesoběstačná, budeme muset přistoupit k výstavbě jaderných zdrojů.
