Dva góly chtěli odvrátit Pardubičtí díky trenérským výzvám. Jak jste obě situace viděl? Byl jste přesvědčený, že branky budou platit?
Nejprve ano. Byl jsem dokonce přesvědčený, že oba góly musí platit, ale pak mě trochu nahlodal Mertlík (Tomáš Mertl, pozn. red), který jen krčil rameny a říkal, že je to padesát na padesát. Nakonec to dobře dopadlo.
Čekal jste, že se vám osobně bude až tak dařit? Nebodoval jste zatím jen ve dvou zápasech..
Samozřejmě jsem rád, že se mi vede, ale důležitější je, aby se dařilo týmu. V hokeji je to nahoru dolů a my musíme dál bodovat. A jestliže jsme dneska vyhráli, tak je to skvělé, ale před námi jsou další zápasy a v těch také chceme uspět. A pokud k tomu nějak přispěji, tak jen dobře.
Co jste říkal atmosféře?
Už na předchozí zápas se Spartou přišlo zase víc lidí, teď na Pardubice to bylo ještě lepší a my si toho také vážíme. Hrát před takovou kulisou je skvělé a hodně nás to nakopává. Což zvlášť v takhle intenzivních zápasech, jako byly ty dva poslední, nám pomáhá.
Sezónu jste přitom nezačali úplně dobře, co se změnilo?
Hned první zápas v Pardubicích na úvod soutěže byl z naší strany hodně špatný, ale uvnitř týmu jsme si to rozebrali. Řekli jsme si, co bylo špatně a co musíme změnit a myslím, že je to na naší hře znát.
Jak se vám vůbec v extralize hraje?
Začátky byly trochu náročnější, ale už jsem si docela zvykl. Líbí se mi město i český hokej. Teď je tu se mnou i brácha, procházíme spolu Plzeň a poznáváme ho zblízka. Byli jsme třeba v zoo. Pocházím z velké rodiny. Kromě šesti sester mám i dva bratry, oba hokejisty. Jeden je brankář a druhý obránce. A vždycky jsem to chtěl dotáhnout dál, než oni. Což se mi teď, když hraji za Plzeň, povedlo.
