„Jsem velmi rád, že jsme se v Plzni stali průkopníky ve využívání dronů nejrůznějšími způsoby. Jako první město v České republice jsme získali povolení pro provozování leteckých prací s drony, přičemž od té doby jsme ušli velký kus cesty – ať už jde o využití dronů v rámci boje s kůrovcem, přesné inspekce mostů a jiných špatně přístupných prostor, monitoring vodních ploch nebo právě spolupráci s integrovaným záchranným systémem. Ta je samozřejmě stěžejní, protože naši dronaři pomáhají chránit majetek, ale hlavně to nejcennější, lidské životy,“ řekl primátor Plzně Martin Baxa.
Složky integrovaného záchranného systému využívají drony při krizových situacích zejména jako nástroj poskytující komplexní přehled o situaci v místě zásahu. Klasické RGB kamery poskytují obraz zájmové oblasti ve vysokém rozlišení. Díky termokamerám mohou hasiči vidět i jinak skrytá ohniska požáru a stejná technika pomáhá i při hledání pohřešovaných osob.
Nejnovějším typem zásahu jsou výjezdy k dopravním nehodám. „Dokážeme nasnímat celou oblast nehody a poté vytvořit ortofotomapu daného místa. Tu můžeme charakterizovat jako jeden velký snímek, který je složen z mnoha fotografií pořízených dronem. Výsledek obsahuje, stejně jako jednotlivé snímky, přesné souřadnice GPS. To dává policii a vyšetřovatelům k dispozici více souvislostí a dat, k nimž se mohou při své práci kdykoliv vracet. Tímto uceleným pohledem ze vzduchu doplňujeme údaje, které policisté sesbírají na zemi,“ vysvětlil Pavel Šmíd, ředitel úseku Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně.
Spolupráce plzeňských dronařů a složek IZS se neustále vyvíjí, k čemuž se pojí také formální změny. „V roce 2019 se kolegové stali jako první v České republice součástí IZS, takzvanou ostatní složkou. Od letošního roku jsou již nedílnou součástí IZS. Aktuálně fungují dronaři jako součást jednotky sboru dobrovolných hasičů Plzeň-Litice, speciální družstvo drony. Díky tomu mohou mimo jiné využívat vozidlo s modrým majákem a dostat se tak ještě rychleji na místo zásahu. I nadále musí samozřejmě držet pohotovost, tedy být operačnímu středisku k dispozici 24 hodin, sedm dní v týdnu a respektovat dojezdové doby na místo zásahu. V tomto ohledu jsou kolegové vybaveni personálně i z hlediska techniky,“ uvedl Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.
Díky úspěšné spolupráci se složkami IZS se podařilo také vyjednat speciální legislativní podmínky. „Létáme na základě výjimky Úřadu pro civilní letectví, kdy můžeme na výzvu operačního střediska okamžitě vyjet k zásahu a až zpětně dokládáme proč, kde a jak jsme létali. Od loňského roku máme povolení létat pro potřeby IZS i v noci. Vážíme si toho, že se podařilo navázat těsnou spolupráci s odborníky z Úřadu pro civilní letectví a díky ní dokážeme společně hledat fungující řešení, bez čehož bychom se složkami IZS nemohli efektivně spolupracovat,“ uzavřel Pavel Šmíd.
