První z trojice vzpomínkových aktů se uskutečnil na křižovatce ulic Sousedská a Partyzánská. Během tehdejšího náletu zde před téměř osmi desítkami let přišlo o život 118 místních obyvatel, často celých rodin. K památníku, který na své čelní části nese jména všech obětí, vedení obvodu položilo pietní věnec a uctilo památku zemřelých minutou ticha.
„S úctou a zármutkem vzpomínáme na oběti náletů. Každé jméno na pomníku nám připomíná krutou a nelítostnou tvář války. Bohužel ani v 21. století není mír v Evropě samozřejmost. Válka dnes zuří pouhých 300 kilometrů od našich východních hranic, a i zde si žádá životy nevinných civilistů. Važme si proto míru a hodnot, které nám události z dob minulých přinesly a pečujme o ně. Cena lidského života je nevyčíslitelná,“ říká starosta Tomáš Soukup (ANO).
Tragické události z druhé světové války připomíná také pomník u Jateční ulice. Zdejší dělnická kolonie, které se lidově říkalo „Cikánka“, patřila mezi bombardováním nejvíce zasažená místa v západočeské metropoli. Místní obyvatelé se totiž v nepodsklepených domech neměli kam ukrýt. V jediném podzemním krytu zde na následky ranního náletu, jehož cílem bylo vyřadit z provozu přilehlé plzeňské seřaďovací nádrží, zahynulo na osm desítek místních obyvatel.
„Následky náletů byly tragické. Řada starších občanů má dodnes tyto události v živé paměti. Stopy války navíc byly patrné i v dalších letech. Týkalo se to například nevybuchlé munice, kterou musí pyrotechnici zneškodňovat dodnes. Na jejich počest před čtyřmi lety v místě vznikl památník s demontovaným pláštěm nevybuchlé letecké pumy. Ani na hrdinství pyrotechniků bychom v těchto dnech neměli zapomínat,“ uvádí místostarosta Zdeněk Mádr (ODS).
Poslední z pietních aktů se konal na Habrmannově náměstí. Do zdejší základní školy v Masarykově ulici se po dubnových náletech nevrátilo 38 dětí a také učitelka Květoslava Zajícová. Během bombardování byla poškozena i kaple sv. Jana Nepomuckého na křižovatce Masarykovy a Zábělské ulice. Šest let po konci války pak byla zcela zdemolována.
