Po 35 letech se do kostnice u kostela svatého Mořice na šumavském Mouřenci vrátila jedna lebka z tamní kostnice. Za minulého režimu kostel chátral a kostnice s tisíci lidskými kosterními ostatky byla volně přístupná. Lidé si z ní nezřídka odnášeli jako suvenýr lebky či kosti. Nyní po desetiletích vrátil muž z Prahy lebku, kterou si jako asi dvacetiletý odnesl při výletu na letní rekreaci.
Lebku přinesl pan Karel z Prahy. „Je to asi 35 let. Byli jsme tady na rodinném výletě s ROH. Prohlédli jsme si tehdy i kostnici, která byla volně přístupná a když jsme odcházeli přes les, tak si tam děti hrály a měly tam sadu kostí a lebku, tak jsem jim tu lebku sebral v domnění, že se sem ještě někdy vrátíme. Vrátili jsme se až teď,“ vyprávěl o víkendu při návštěvě Mouřence Karel, kterému bylo tehdy před lety 20 let.
„Lebku, která prý patřila ženě, jsem si upravil, protože se částečně rozpadala, vyčistil jsem ji peroxidem vodíku a nalakoval a rok dva jsem ji měl na stole. Na dva roky si ji zapůjčila mladá medička pro studijní účely a od té doby byla u nás doma. Vždy jednou za rok jsem tu lebku vzal do ruky s tím, jestli už doba nazrála, abych ji vrátil zpátky tam, kam patří a kde má i zbytek,“ vypráví Karel a dodává: „Myslím, že věkem k tomu člověk dospěje. Tedy, že když si něco vezme, že to pak zase má vrátit tam, kam to patří. Lebku Karel o víkendu uložil zpátky do kostnice. „Je to ulehčení, úleva. Necítím, že bych něco ztrácel. Vrátit sem tu lebku byl závazek. Teď je splněný,“ uzavřel Karel.
„Jsem rád, že se lebka vrátila na své místo a přeju si, aby ji teď už konečně čekal věčný odpočinek a aby už zůstala na svém místě. Bylo moc špatné, když lidé v minulosti kosti a lebky z kostnice odnášeli. Kostnice je jeden velký hrob, jsou v něm ostatky našich předků, které si zaslouží úctu a klid. Nejsou to žádné suvenýry. Vítáme a i v budoucnu přivítáme každého, kdo se rozhodne vrátit na Mouřenec něco, co tam kdysi sebral. Jeho svědomí se určitě uleví, nás to potěší a Mouřenci to pomůže ke kráse a k obnově,“ říká Lukáš Milota ze spolku Přátelé Mouřence, který se o kostel s kostnici už řadu let stará.
Není to poprvé, kdy se na Mouřenec něco vrátilo. „Jednu mouřeneckou lebku už nám před lety po 47 letech přivezl pán z Třebíče. V roce 1968 si ji vzal, když byl na Šumavě na vojně a pak ji měli s manželkou doma. Další pán vrátil před lety do kostela 3 srdce z mouřeneckých zvonů. Do té doby je měli na rodinné chalupě. Podařilo se nám také vydražit na aukčním portálu kdysi ukradená dvířka z našeho oltáře. Kéž je těch mouřeneckých návratů co nejvíce,“ přeje si Lukáš Milota.
