Součástí návštěvy byla také generální audience se Svatým otcem a kolokvium o kardinálu Josefu Beranovi, významné postavě československých dějin 20. století, jenž byl plzeňským rodákem. Konala se na Svatopetrském náměstí ve středu 15. května.
Generální audience se Svatým otcem, papežem Františkem, se krajská delegace zúčastnila ve složení Rudolfa Špotáka a členů Rady Plzeňského kraje Vladimíra Kroce, Pavla Čížka, Pavla Haise a Libora Picky v doprovodu plzeňského biskupa Mons. Tomáše Holuba.
Osobního setkání s papežem Františkem se dostalo hejtmanovi Rudolfu Špotákovi a náměstkovi hejtmana Vladimíru Krocovi, kteří Svatému otci předali dar obraz sv. Vavřince (podmalbu vytvořenou Annou Kocovou, místní umělkyní z Domažlicka) a knihu s názvem Manka Římanka, vyprávění o neobyčejné životní pouti osobité ženy z Chodska do Říma.
„Osobně je to silný zážitek. Chtěli jsme, aby něco z našeho regionu tady ve Vatikánu zůstalo zachováno. Proto jsme Svatému otci předali jednak knihu, která představuje prostou ženu z Mrákova, která ve svém životě dvakrát šla pěšky z Chodska až do Říma a dvakrát se setkala s tehdejším papežem. A předali jsme mu i malbu na skle patrona sv. Vavřince,“ uvedl k setkání hejtman Rudolf Špoták. Po generální audienci měla krajská delegace možnost si v doprovodu velvyslance při Svatém stolci Václava Kolaji prohlédnout baziliku sv. Petra.
Na oslavy a vzdání pocty sv. Janu Nepomuckému a kolokvium o kardinálu Beranovi dorazilo do římské koleje pro bohoslovce z Čech, Moravy a Slezska kromě krajské delegace také několik desítek hostů z diplomatického sboru, Svatého stolce a krajanů, včetně velvyslance ČR u Svatého stolce Václava Kolaji. Ten se společně s rektorem Papežské koleje Nepomucenum P. Romanem Czudkem ujal úvodního slova kolokvia věnovanému kardinálu Beranovi. V Nepomucenské koleji žil český kardinál v době svého římského exilu a také zde 17. 5. 1969 zemřel. Jeho význam, nejen pro českou církev, připomněli přítomným Mons. Prof. ThDr. Skalický, bývalý tajemník kardinála Josefa Berana, a plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub. Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták pak zmínil vztah kardinála J. Berana k plzeňskému regionu.
„Jsme přesvědčeni, že kardinál Beran je jednou z naprosto výjimečných osobností, která přispěla k identitě české státnosti, a to jak svými postoji během druhé světové války, tak při komunistickém puči i při obhajobě svobody v rámci druhého vatikánského koncilu,“ zdůraznil plzeňský biskup Tomáš Holub.
„Je více než důležité si takové osobnosti, jako byl kardinál Josef Beran, připomínat. Svým životem a jednáním, odporem k nacistickému i komunistickému režimu, i jeho tolerancí k náboženské svobodě, je pro nás vzorem,“ vyzdvihl hejtman Rudolf Špoták a možnost vytváření mostů a prohlubování vztahů mezi zástupci regionální správy a subjekty katolické církve ve svém projevu na kolokviu přivítal a označil ve svém projevu za důležité.
„Pro mne osobně bylo velikým zážitkem setkání s profesorem Karlem Skalickým, který byl osobním tajemníkem kardinála Berana. Měl jsem radost, že jsem mu zároveň mohl popřát ke kulatým devadesátým narozeninám,“ komentoval setkání v Nepomucenu náměstek hejtmana Pavel Čížek.
Ve čtvrtek 16. května si krajská delegace v dopoledních hodinách prohlédla duchovně - kulturní centrum Velehrad, které se nachází nedaleko Vatikánu, a zúčastnila se tradiční mše svaté a následné slavnosti k poctě sv. Jana Nepomuckého v Nepomucenu. Zároveň se zde setkala s mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČR v Itálii Janem Kohoutem a krajanskou komunitou. V pátek delegaci též čeká bohoslužba v bazilice sv. Petra a položení květin v kapli „Madona della Bocciata“ u bývalého místa uložení kardinála Berana. Dnes ostatky kardinála Berana spočívají v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, kam byly převezeny z vatikánské Svatopetrské baziliky. Zde byl kardinál Beran jako jediný Čech pochován vedle papežů. Jeho hrob se nacházel poblíž hrobu svatého Petra.
Josef Jaroslav Beran (29. prosince 1888, Plzeň – 17. května 1969, Řím) byl katolický duchovní a teolog, 33. arcibiskup pražský a primas český v letech 1946 - 1969 a od roku 1965 kardinál.
Po atentátu na Heydricha byl zatčen a vězněn v koncentračních táborech Terezín a Dachau, po roce 1948 stíhán a internován komunistickou mocí. Po návštěvě Říma v roce 1965 mu byl znemožněn návrat do vlasti. Tehdejší režim nedovolil ani převoz jeho ostatků po jeho smrti v roce 1969 a tak byl kardinál Beran pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu. V dubnu 2018 se kardinálu Beranovi splnilo jeho přání a vrátil se zpět do vlasti.
Část původního Beranova římského hrobu najdeme také v jeho rodné Plzni. V katedrále svatého Bartoloměje se po pravé straně na stěně nachází asi v třímetrové výšce deska z bílého kamene s červeným křížem. Byla zde umístěna po rozsáhlé opravě katedrály.
