První zastávkou bylo město Nepomuk, kde účastníci vyjížďky navštívili Městské muzeum a galerii a prohlédli si nejen výstavu Báječná autíčka, ale i výstavu sběratelky Evy Hauptmannové Secesní móda, retrospektivní výstavu obrazů a grafik akademického malíře Jiřího Karmazína Retrospektiva či stálou expozici Bombardér B-24 Liberátor věnovanou vzdušným bojům, které se odehrávaly za 2. světové války nad Protektorátem Čechy a Morava. Expozice popisuje ztrátu amerického bombardéru B-24 Liberator z formace 98th Bomb Group americké 15th Army Air Force. Stroj pilotovaný Lt. G. Goddardem a Lt. H. Kandarianem byl sestřelen poblíž Nepomuka dne 22. února 1944. Zřítil se na Dubči a v jeho troskách zemřelo 10 členů posádky. Přežil pouze střelec Sgt. R. A. Noury. Na počátku 90. let 20. století byly trosky letounu vykopány J. Kolouchem z Prádla a staly se součástí zmíněné expozice. V muzeu se nalézají také dobové měšťanské a selské interiéry i sbírka chladných a palných zbraní. Po prohlídce muzea si majitelé veteránů ještě prošli Nepomucké farmářské a řemeslné trhy.
Další zastávkou byl Nicov, součást obce Plánice, kde u kostela roste 400 let stará lípa. Barokní poutní kostel Narození Panny Marie je jedním z nejkrásnějších děl proslulého architekta a stavitele K. I. Dienzenhofera. O jeho historii majitelům veteránů poutavě vyprávěl místní farář. Kostel byl postaven na základech kostela z r. 1369 v těsné blízkosti zaniklého hradiště na objednávku, Adolfa Bernarda z Martinic (pravnuka Jaroslava Bořity z Martinic, jednoho ze tří defenestrovaných královských místodržících v roce 1618), v letech 1717-1726 poblíž léčivého pramene s mírně radioaktivní vodou, díky kterému se Nicov stal již dříve významným poutním místem. Vitrážové okno s podobou Panny Marie Nicovské, která se údajně zjevovala u zázračné studánky, nechal zhotovit známý léčitel ze Sušice farář František Ferda v roce 1988. Za hlavním oltářem bylo uloženo srdce zakladatele kostela Adolfa z Martinic, který si tu přál být pochován, nakonec však nalezl místo posledního odpočinku ve Smečně a v kostele je tak uloženo pouze jeho srdce.
Účastníci výletu si dopřáli oběd v Kolinci a pak zamířili na Hory Matky Boží, kde si prošli v lese krásnou křížovou cestu, někteří se vypravili i na místní vyhlídku.
Odtud pokračovali do Mokrosuk. Na severním okraji vesnice, o níž první písemná zmínka pochází již z roku 1418, stojí renesanční mokrosucký zámek, který vznikl přestavbou tvrze z patnáctého století. Mokrosucká tvrz zřejmě stála již v době, kdy roku 1421 při druhém dobývání nedalekého hradu Rabí přišel o oko táborský husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova Tak stará stavba se samozřejmě neobejde bez vlastních nadpřirozených zjevení. U zámečku roste lípa, v níž se zjevuje Bílá paní mokrosucká, další nadpřirozenou bytostí je Šoural. Při chůzi takovým způsobem šourá nohama, že způsobuje nepříjemný hluk. Nejstarší záznamy o zámku pocházejí z roku 1542. o necelých 20 let později v průběhu dělení velhartického panství získal Mokrosuky Václav Vintíř z Vlčkovic. Další majitelé, páni z Perglasu, nechali v polovině 16. století přestavět Mokrosuky na dvoukřídlý renesanční zámek. Při pobělohorských konfiskacích získal zámek slavný válečník don Martin de Hoeff-Huerta, který si jej velmi oblíbil a údajně nechal postavit arkády. Až do poloviny 19. století zámek vystřídal řadu majitelů, než byly Mokrosuky zahrnuty do panství Hrádek. Při první pozemkové reformě ve 20. letech 20. století získal statek Mokrosuky Gustav Milner. Ve druhé polovině 20. století zámek sloužil veřejným účelům. Roku 1971 občané Mokrosuk provedli opravy zámku a zřídili zde společenský sál, restauraci a kancelář místního národního výboru. Po roce 1989 byl zámek předán v restituci dědicům rodiny Milnerových, kteří jej prodali současným majitelům Janu a Marcele Jelínkovým. Rodina Jelínkových provádí postupně opravy zámku. Dříve na opravy zámku částečně přispívali i památkáři, v loňském roce však byly zastaveny dotace pro soukromé subjekty, a tak rodina financuje veškeré opravy z rodinného rozpočtu a z výnosů rodinné firmy, která v malé kovárně vyrábí historické zbraně a zbroj. Účastníkům výletu o zámku poutavě vyprávěl Jan Jelínek oblečený do dobového oděvu. Zájemci si prohlédli nejen kovárnu na dvoře, ale i výstavu obrazů malovaných umělou inteligencí, plně funkční černou kuchyni a dozvěděli se, že některé trámy v objektu jsou původní z roku 1590. Velkému zájmu výletníků se těšilo muzeum historického šermu s interaktivní zbrojnicí, která obsahuje repliky chladných zbraní a zbrojí od starověku až po současnost. Najdeme zde vybavení rytířů od 11. století až po mušketýry a současný šerm. Nechybí zde ani katovský meč. Pan Jelínek, bývalý šermíř, mistr kovář a mečíř, vysvětlil, jak se která zbraň používala a předvedl i názorné ukázky. Zájemci si mohli zbraně i zbroj vyzkoušet, čehož využili nejen muži, ale i ženy.
Z Mokrosuk zamířili účastníci výletu na rozhlednu Svatobor a celou akci zakončil po šesté večer tradiční táborák s opékáním buřtů v obci Tedražice.
