"Připravujeme se převážně v Domažlicích, ale tak jednou dvakrát v týdnu jezdíme na trénink i do Plzně. Podle toho, jak při tréninku potřebujeme házet," vysvětluje David Sekerák, sám bývalý oštěpař, který je každý rok i hlavním pořadatelem atraktivního domažlického mítinku Hvězdné házení.
Jak se trenér z Domažlic a nejlepší japonská oštěpařka vůbec dají dohromady? Stalo se tak ve Finsku v roce 2018 na oštěpařském semináři. Haruka v té době neměla speciálního oštěpařského trenéra. Bylo to spontánní setkání a já jsem nadhodil, že by klidně mohla přiletět do Čech, že to zkusíme. A ona za dva měsíce opravdu přiletěla. Většinu času trávíme v Čechách, v Japonsku jsme spolu byli zatím jednou na dva týdny. Opět se tam chystáme v květnu na závody.
Komunikujete spolu hlavně v angličtině? Různě a hodně se u toho zasmějeme. Já japonsky zvládnu okolo třiceti slov, Haruka už naopak zná spoustu těch českých. Třeba číslovky už jí vůbec nedělají problém. Když jí řeknu, že poběžíme šedesátku, má jasno. Jinak používáme lámanou angličtinu, k tomu používáme překladač. Je to milé a hezké. Haruka je přátelská a hodná holka. A především, její sportovní výkon se už posunul úplně do jiné hladiny, než jsme předpokládali.
Už je na vrcholu svých možností? Minulý rok hodila rovných 66 metrů. Myslím, že to bude těžké opakovat pravidelně, to se povede jednou dvakrát za sezonu. My hlavně chceme, aby se její výkon stabilizoval okolo 63 metrů. S tím bude Haruka na závodech pravidelně úspěšná. Ale dali jsme si zároveň cíle, že do dvou let dokáže hodit 68 metrů. Zhruba na dva roky máme domluvenou také další spolupráci a já jsem si jistý, že ta meta je pro ni splnitelná. Haruka se lepší úplně ve všem.
Zvládne i tlak na olympiádě, která se bude konat v její zemi? Limit máme splněný, můžeme se v klidu připravovat, nic nehonit na poslední chvíli. Doufám, že ji v Tokiu vyjde kvalifikace a ve finále se třeba budou dít divy. Pro ni je to veliká motivace. Diváci ji určitě poženou. Je dobře, že v Tokiu absolvujeme ještě před olympiádou dva závody, osaháme si stadion, vyzkoušíme si to. Věřím, že psychicky bude dobře připravená.
Pokud všechno vyjde, bude to i pro vás splněný sen, podívat se jako trenér na olympijské hry? Je to všechno jedno velké překvapení. Já se na olympiádu jako oštěpař nikdy nedostal. Hodil jsem nejvíc necelých 75 metrů, věděl jsem, že na olympiádu to není. A teď si snad splním olympijský sen s někým jiným, koho se snažím posunout výkonnostně dál. Budu u toho a věřím, že to bude úžasné.
