Výstavba gigafactory dnes patří mezi hlavní témata komunálních voleb v Plzni. Čekal jste to?
Nečekal. Navíc jsem přesvědčen, že to ani hlavní téma těchto voleb být nemá. Celý projekt je na úplném počátku. Jedná se o strategické rozhodnutí vlády, že u nás v kraji vznikne takové zařízení k roku 2027. Všichni, kteří se nyní ke gigafactory vyjadřují, o něm nemají žádné informace a je otázkou, zda je vůbec mít chtějí. To je samozřejmě špatně.
Vypadá to, že v diskusi o gigafactory zcela chybí odborná rovina. Je to tak?
V celé diskusi chybí jakékoliv informace. Proto je třeba hovořit o tom, jak má zařízení vypadat, kolik v něm má pracovat zaměstnanců, jak má vypadat napojení na dopravní infrastrukturu, co to bude znamenat pro okolní obce a pro celý Plzeňský kraj. K tomu je ale nutné přistupovat bez emocí a bez toho, že někdo projekt kritizuje, aniž by o něm cokoliv věděl. Chápu jisté obavy, ale ty nejsou na místě ve chvíli, kdy nikdo z nás projekt neviděl ani ho nezná.
Jedním z hlavních argumentů proti stavbě gigafactory je, že na letišti v Líních působí letecká záchranná služba. Znamenala by výstavba projektu její konec?
V současnosti nikdo neříká, že by letecká záchranná služba měla být zrušena nebo by se měl její provoz nějak měnit. Pokud by k tomu ale došlo, při výstavbě tak velkého projektu by zcela jistě došlo k zajištění náhradního prostoru. Proto tento argument považuji za zcela zástupný.
Stejné to je s argumentem, že letiště je strategickými místem pro nějakou stavbu, ačkoliv už roky pro něj nikdo nenašel uplatnění. Byly snahy v místě zřídit cargo (leteckou dopravu), ale nevyplatilo se to kvůli dopravním tokům a blízkosti podobných zařízení v Bavorsku.
Kdo by tedy měl být zodpovědný za otevření a řízení veřejné diskuse?
Musí to být vláda, protože je to její strategické rozhodnutí, které se netýká jen Plzeňského kraje, ale celé České republiky. Koordinace by měla jít přes ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo pro místní rozvoj, případně ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví.
Čím si vysvětlujete, že proti takovým projektům vzniká stále silnější tlak veřejnosti?
Myslím si, že hlavním důvodem je nedostatek informací, které by měla veřejnost mít. Kvůli tomu vzniká spousta fám a záporných emocí.
Je vůbec nějaký příklad z regionu, kdy se podobný projekt podařilo realizovat?
Zmínil bych výstavbu spalovny v Chotíkově. Tehdy byl bývalý ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela určen za osobu, která bude mít za celý projekt zodpovědnost. Tři roky chodil a vysvětloval lidem, proč je spalovna důležitá. Dnes to zařízení stojí, úspěšně funguje a je velkým přínosem pro region. Přitom tehdy také byly velké obavy, že spalovna zamoří okolí a podobně.
Lze dnes říct, zda bude gigafactory montovnou nebo bude zařízením pro průmysl 4.0?
Určitě to nebude montovna. Bude to špičkové zařízení, a to jak z hlediska technologického, tak z hlediska budoucího rozvoje a vývoje. Stavba gigafactory je strategické rozhodnutí i z globálního hlediska. Přinese vyšší konkurenceschopnost pro celou Českou republiku.
Můžete to rozvést?
Podpoříme tím diverzifikaci zdrojů a snížíme závislost na dovozu ze zahraničí a ze zemí, se kterými nemáme dobré vztahy. Všichni jsme viděli, jaký byl v době pandemických opatření problém dovážet zboží z Ameriky nebo Asie. Stejné to bylo s čipovou krizí, která zastavila tuzemský automobilový průmysl, který je pro naši ekonomiku velmi důležitý.
Dobře, ale co přesně si pod takovou továrnou mají lidé představit?
Nejlepší by bylo, kdyby všichni hlasití odpůrci navštívili podobné továrny v zahraničí. Ať si nikdo nepředstavuje Škodovy závody na konci 19. století, kde byla špína, prach, zápach a černý smog. Toto jsou špičková zařízení, která fungují v hygienickém prostředí hlídaném moderními technologiemi. Navíc se tady nebavíme jen o výrobě jednoho typu baterií. Neustále bude probíhat jejich modernizace, zvyšování jejich kapacity a podobně, což je například prostor pro zapojení mozků z elektrotechnické fakulty i dalších fakult Západočeské univerzity v Plzni.
Navíc lze očekávat, že elektromobilita půjde strmě nahoru.
Ano, už i Škoda Auto oznámila, že od roku 2030 nebude vyvíjet auta se spalovacím motorem, tedy ještě pět let před celkovým zákazem výroby takových vozů v Evropské unii. Je jasné, že pro takové rozhodnutí potřebujete dostatek komponentů na vlastním území.
Můžete uvést ještě nějaké pozitivní dopady, které může projekt gigafactory přinést?
Je to zvýšení HDP o 3,5 %, roční přínos do státního rozpočtu ve výši 180 miliard korun, diverzifikace výrobních zdrojů, podpora výroby elektromobilů, což má pozitivní vliv na snižování emisí, o které usiluje Evropská komise a díky kterému může Česká republika přispět k závazku, ke kterému se zavázala v rámci Green Dealu. Zároveň máte kontrolu nad celým výrobním procesem a vývojem, což přímo souvisí i s kybernetickou bezpečností, protože se zbavujete závislosti na cizí mocnosti. To celé navíc není financováno z národních zdrojů, ale z evropských peněz nebo za podpory Evropské investiční banky.
To je ale hodně globální měřítko a my se nyní pohybujeme v tom lokálním. Jaké jsou přínosy pro okolní obce, města a region?
Je jich řada a troufnu si říct, že taková příležitost se v Plzeňském kraji objeví jednou, maximálně dvakrát za sto let. V takových zařízeních bývá zaměstnáno čtyři až šest tisíc lidí. Je tam velká provázanost s odborným prostředím, samozřejmě se ale jedná i o dělnické profese. Chápu, že se obce v okolí mohou obávat zvýšené prašnosti nebo toho, že nebudou dostávat rentu za využívání jejich pozemků, což se v případě letiště děje. To všechno je ale možné v rámci přípravy projektu řešit. Díky gigafactory se v regionu utratí desítky miliard korun ročně. To je obrovská příležitost pro podnikatele, kteří by mohli na projektu participovat.
Kde vzít tolik zaměstnanců? Jsou k dispozici v regionu? Kde je případně ubytovat? Nepřebrala by gigafactory odborné zaměstnance okolním firmám?
Netýkalo by se to jen zaměstnanců z Plzeňského kraje a České republiky, ale i ze zahraničí. Dokáži si představit, že by v rámci projektu vznikla úplně nová městská čtvrť. Podobné obavy zaznívaly i u stavby špičkového výzkumného centra v oblasti medicíny Ceitec v Brně. Nic takového se ale nestalo, dokonce tam je dnes v oblasti výzkumu 50 % zaměstnanců ze zahraničí.
Říkal jste, že se taková příležitost vyskytne jednou až dvakrát za století. Jaké příležitosti se vyskytly v Plzeňském kraji v minulosti?
Byly to Škodovy závody nebo Plzeňský Prazdroj. Podobné to bylo i s borskou věznicí, k jejíž stavbě se Plzeň přihlásila v době krize. Jen díky takovému rozhodnutí region dokázal přežít krizová leta pro český průmysl.
Dokážete si představit, že by věznice na Borech vznikla v současné době?
Já si to představit dokážu, ale ve skutečnosti by dost možná nevznikla vůbec nikde.
Poslední otázka. Vy tedy gigafactory podporujete?
Považuji to za výborné strategické rozhodnutí vlády profesora Fialy, z jejíž strany je to velká pocta pro Plzeňský kraj, který pro umístění takového zařízení vybrala. Teď je třeba vést diskusi a jak říkal Tomáš Garrigue Masaryk, musí to být diskuse, kde se budeme navzájem poslouchat. Nesmí to být jen výkřiky, že je to špatně. Pokud někdo říká, že gigafactory nechce, pak ať rovnou sdělí, jaké lepší využití pro letiště v Líních má a podloží to argumenty. Já osobně o lepším využití nevím.
