„Kvalita vody se mění každým rokem a město vynakládá přibližně 300 tisíc korun ročně na její sledování. Následná péče o rybník se pak odvíjí podle výsledků monitoringu. Cílem je, aby si Plzeňané i návštěvníci mohli užívat koupání během celé letní sezony, což se daří. Svojí polohou a dobrou dostupností městskou hromadnou dopravou totiž Bolevák představuje ideální místo na koupání nejen o víkendech, ale i ve všedních dnech,“ uvedl primátor města Plzně Pavel Šindelář.
Tématu Velkého boleveckého rybníka se Plzeň intenzivně věnuje už přes 20 let, začala s tím poté, co se kolem roku 2000 zhoršil problém s nedostatkem a kvalitou jeho vody. Na základě podrobného průzkumu celé rybniční soustavy byl v roce 2005 vytvořen a odborníky oponován projekt, který město postupně naplňuje. Chce tak do oblíbeného Boleváku vrátit vodu v kvalitě, kterou si užívali plavci v minulém století. Letos navíc město spustilo projekt, který postupně rybník vodou doplní. „Jedním z našich hlavních úkolů je udržovat v rybníce čistou a kvalitní vodu. Tomu je přizpůsoben i projekt doplnění vody do Boleváku, když letos začala stavba zařízení, které bude čistit a od září přivádět vodu z Berounky,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.
Podle hydrobiologa Jindřicha Durase, který stál na začátku projektu na doplnění vody do Boleváku, sucho minulých let poznamenalo všechny rybníky bolevecké soustavy. Nízké hladiny si všiml každý, ale zajímavá byla i změna chemismu vody. „Při snížené hladině vody se většina srážek zasákne a do rybníků se jich část dostává až prosakováním podzemních vod. Podzemní vody této oblasti jsou ale velmi kyselé a s vysokým obsahem železa, síranů a také vápníku. Velký bolevecký rybník je posledním rybníkem v bolevecké rybniční soustavě, je ze všech rybníků největší a obsahuje tedy i nejvíc vody. Proto se zde i vliv podzemní vody projevoval pomaleji. Ještě letos, kdy jsou všechny rybníky nad Bolevákem již naplněné povrchovou vodou a chemismus se v nich vrátil k normálu, je Bolevák s hluboko zaklesnutou hladinou stále pod silným vlivem kyselé podzemní vody,“ vysvětlil Jindřich Duras.
Podle něj změna chemického složení vody nevyhovuje ponořeným vodním rostlinám. „Ty sice přežívají úsporně u dna, ale už třetím rokem skoro nerostou. To je jistě dobře z pohledu plavců, kteří ve vodě vegetaci nemají rádi. Tím ale Bolevák přišel o silný stabilizační prvek. Vodní rostliny totiž udržují vodu průzračnou,“ dodal Jindřich Duras. Je to hlavně proto, že ponořená vegetace zpomaluje pohyby vody, čímž se částečky vznášející se ve vodním sloupci usadí rychleji na dno. Když porosty vodních rostlin chybí, vítr snadno vytvoří vlny. Vlny poté ze svrchní vrstvy bahna zvíří ty nejjemnější částečky, jež se udržují dlouho ve vodě, která je pak zakalená. Ve Velkém boleveckém rybníce se navíc potkala absence vodních rostlin s nízkou hladinou, kdy leží zhruba dvě třetiny plochy dna v hloubce do jednoho metru a jsou proto snadno pod vlivem pohybů vody. Stačí už slabý vítr nebo silnější vítr krátkou dobu a průhlednost vody se sníží.
„Vegetaci od roku 2013 systematicky kosíme speciální žací lodí Bolek, která vodní rostlinstvo nejen kosí, ale zároveň i nakládá na palubu. Donedávna to byla jediná taková loď v ČR. Ročně se sklidí zhruba 3000 krychlových metrů biomasy, kterou pak využíváme jako hnojivo na městských pozemcích,“ vysvětlil vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar.
