Asi budete souhlasit, že tento titul je hodně nečekaný..
Ano, myslím, že to je obrovské překvapení. V minulé sezoně jsme zachraňovali páté místo v posledním zápase. Když jsme vstupovali do tohoto ročníku, tak nikdo z nás ani z vás nemyslel, že bude Plzeň bojovat o titul. Jsem za kluky hrozně rád. Odvedli fantastickou práci. Neustále o tom mluvím, ale pracovali, jak jsme chtěli, poctivě i odpovědně. Předčili jsme Slavii, Spartu, ostatní týmy, pro nás je to obrovské vyznamenání. Moc na to nevypadám, ale mám obrovskou radost.
Po závěrečném hvizdu jste museli čekat ještě na zprávu o výsledku Slavie v Ostravě. Byly to nervy?
Bylo to hrozně dlouhé. Ale pak propuklo nadšení, obrovská radost. Musím se přiznat, že jsem byl naměkko. Opakuju, jsem neskutečně pyšný na kluky.
Na hřišti jste pak mluvil i s majitelem klubu Adolfem Šádkem. Co jste si řekli?
Byla tam obrovská euforie. Já mohu tímhle poděkovat Plzni, že si mě vybrala a dala mi šanci. Takže jsme si tak nějak poděkovali navzájem.
Na sobě máte mistrovské tričko a čepici. Věděl jste o tom, že je vše připravené?
Ne, nevěděl. A jsem rád. Když jsem byl druhý rok ve Spartě, vedli jsme tři kola před koncem o čtyři body a nakonec jsme titul nevyhráli. Byl jsem obezřetný, soustředil jsem se na tým.
Musel jste u hráčů krotit předčasnou euforii?
Na začátku nás něco takového ani nenapadlo, doufat jsme začali až ke konci. Nemluvili jsme o něm vlastně vůbec. Vždycky jsme si jen zhodnotili zápas, začali jsme se připravovat na další.
Když se za sezónou ohlédnete, co byste vyzdvihl?
Prohráli jsme jen dva zápasy. Na Slavii a tady v Boleslavi s Hradcem. Se Spartou jsme brali sedm bodů za dvě vítězství a remízu, dali jsme jí celkem osm gólů. Třikrát jsme porazili Slovácko. Dostali jsme nejméně gólů ze všech mužstev. Celou sezonu jsme hráli odpovědně dozadu, nepouštěli jsme soupeře do šancí. Když si nějaké vytvořil, podržel nás Jindra Staněk.
Považujete tohle za největší úspěch trenérské kariéry?
Nechci ho úplně porovnávat s reprezentací, tu beru trochu jinak. Hráli jsme čtvrtfinále mistrovství Evropy, byl to obrovský úspěch. Ale titul s Plzní předčil všechno ostatní.
Proč?
Protože byl tak nečekaný.
Takže je pro vás cennější než triumf se Spartou?
Do Sparty jsem přišel v rozehrané soutěži, nakonec jsme získali double. V té době bylo pravidlem, že vyhrávala, byl to jediný cíl. Nám se to podařilo. Pro mě i pro Spartu to byl obrovský úspěch, ale šlo vlastně o úkol. Tady jsme dostali zadání dostat se do předkol evropských pohárů, proto je to překvapivější.
Co k tomu letošnímu titulu vedlo?
Povedl se nám úvod, i když byl hodně těžký. Zranil se nám Lukáš Kalvach, náš klíčový hráč. Mimo hru byli Havel, Beauguel, jednu chvíli nemohlo nastoupit až osm kluků. Přesto jsme vyhrávali, což bylo nesmírně důležité, protože se mužstvo dalo dohromady. Pak jsme si začali víc a víc věřit a dopadlo to takhle. Musím uznat, že jsme proti Spartě a Slavii měli výhodu, že oni hráli evropské poháry. Měli jsme víc času se připravit na zápasy. Na druhou stranu se nedá porovnávat náš a jejich kádr. Ne kvalitativně, ale co se týče šíře.
Jak budete slavit?
To netuším. Určitě půjdeme někam na pivo.
