Hodně povedený start do sezony. Co vás čeká v nejbližších týdnech?
Po návratu ze Španělska mířím na soustředění v Itálii, hned první dubnový víkend je na řadě Český pohár v Brně a pak přijde náročný program - domácí pohár ve Městě Touškově (23. - 24. dubna), juniorská série v Albstadtu, pohár na Zadově a Nové Město na Moravě.
Jak jste se zabydlela v novém švýcarském týmu?
Jsem hodně spokojená. Na soustředění jsme se seznámili, myslím si, že jsme si všichni sedli a jsem strašně šťastná, že jsem si splnila sen - být v zahraničním týmu.
Tam jste zamířila z plzeňského MS Bike Racing, kterému šéfuje váš otec Milan. Jak se vlastně tohle angažmá zrodilo?
Potkalo mě velké štěstí. Po minulé sezoně, kdy moje výsledky nebyly zrovna na světové úrovni, abych se s nimi mohla chlubit, jsem tomu příliš nevěřila. Ale pak přišla tahle nabídka, která vznikla i s pomocí Petra Lavičky, manažera kopřivnické značky kol Superior. aut.). Průběžně se všechno domluvilo, loni v listopadu jsem podepsala smlouvu. Doufám, že mě to posune dál. Věřím, že pro moji další kariéru jsem udělala to nejlepší.
Od táty jste se navíc zcela neodstřihla, dál zůstává vaším koučem i mentorem. Je to pro vás důležité?
Jsem za to ráda. Mám apartmán v Bözenu, sídle klubu. Ale jedno kolo Superior zůstává doma na Božkově, kde během sezony také budu trénovat. Když táta předložil Joue Broderovi, šéfovi švýcarského týmu, můj tréninkový plán na tento rok, slyšel pochvalná slova. Neměl žádné připomínky a s programem plně souhlasil.
Když přišla nabídka ze Švýcarska, bylo v rodině jasno, že tuhle šanci musíte využít?
My jsme to s tátou řešili a probírali dlouho. Neodcházela jsem do ciziny kvůli tomu, že náš klub by byl špatný. Naopak. Myslím, že to, co jsme dokázali vybudovat, je skvělé. Od začátků v regionálních závodech jsme se propracovali až k účasti na světové juniorské sérii v Novém Městě na Moravě. To je něco neuvěřitelného. Měla jsem tady všechno.
Ale přesto?
Přece jen, přístup závodníků v zahraničí, závodní systém, trénování, jazyk, spousta dalších věcí... Já tam jdu především nabrat zkušenosti, užít si tehle rok a uvidíme, kam mě zavede další cesta.
Mohlo se vlastně povést něco lepšího než Švýcarsko?
Všechny zahraniční týmy mají svoji kvalitu. Ale mě potkalo velké štěstí, že je to zrovna švýcarský tým. Způsob tréninku je tam opravdu odlišný od jiných zemí. Mám navíc po ruce skvělé závodníky. Sinu Frei, mistryni světa do 23 let a stříbrnou medailistku z olympijského Tokia a v cross country. Maratonskou šampionku Ramonu Forchini, Jacqueline Schneebeli, juniorskou mistryni světa z roku 2019. Je tam Finn Treudler, který loni dvakrát vyhrál závody světové juniorské série. Opravdu úžasný tým.
Navíc máte sestavený závodní kalendář tak, že se ukážete i českým fanouškům, že?
Celý náš tým by měl být na startu Českého poháru ve Městě Touškově i na Zadově. A já plánuji objet všechny pohárové závody včetně mistrovství republiky ve Stupně, to je skoro můj domácí závod. Kamarádi mě určitě budou mít šanci vidět. Program je sestavený skvěle. Klub to nehrotí jako spousta jiných stájí, které chtějí, aby závodník objel obrovskou porci závodů a ukazoval se.
Co by mělo být vrcholem sezony?
Jednoznačně mistrovství světa ve Francii, kam bych se chtěla nominovat. Doufám, že se mi to povede.
