Zobrazení položek podle značky: Záchranná stanice živočichů v Plzni

Nestává se to naštěstí často, ale aby pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň mohli vůbec ošetřit některé zvířecí pacienty, chytají je i několik dní. Jedním z takových zvířecích pacientů byla labutí samice z hnízdícího páru a od pěti mláďat na Holoubkovském rybníku v Holoubkově u Rokycan.

Stále platí výstraha týkající se netopýrů a nočního větrání bez ochranných sítí proti hmyzu. Desítky případů, stovky zvířat a hlavně nepříjemností přináší nezodpovědné chování některých vlastníků či nájemníků nemovitostí v Plzni.

Plzeňští zvířecí záchranáři budou mít po 30 letech fungování moderní stanici za 22 milionů korun. Místo na okraji městské části Doubravka zůstane, ale komplex k léčení volně žijících živočichů a ekologickou výchovu se obnoví, rozšíří a zkvalitní služby. Projekt už má pozemek, stavební povolení a požádal o peníze EU, město a Plzeňský kraj. Informoval o tom Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva, provozujícího Záchrannou stanici živočichů Plzeň (ZSŽ).

I když se nadcházející víkend ponese především ve znamení Slavností svobody, neznamená to, že by obyvatelé metropole neměli na výběr z řady dalších kulturních akcí.

Tři malá čapí mláďata ve středu zachránili hasiči a pracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů ve Šťáhlavech na Plzeňsku. Přišla totiž o jednoho z rodičů, čapího samce zabil elektrický výboj z trafostanice u řeky Úslavy, 150 metrů od paty komína, na kterém čápi hnízdili. 

Dva podezřelé úhyny mláděte labutě velké hnízdící na rybníku Lopata u zámku Kozel řešila v krátké době za sebou Záchranná stanice živočichů v Plzni. Co způsobilo jejich smrt, není zatím jasné.

První uhynulé mládě bylo sebráno v pondělí 19. července, druhé pak o další dva dny později. "Kadaver obou mláďat byl čerstvý, na první pohled na něm nebylo nic patrno, obě mláďata jsou už poměrně velká. Druhé mládě bylo předáno na pitvu a uvidíme, jaký bude výsledek," informoval Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Vodní ptáci, nejčastěji labutě zamotané do rybářského vlasce či chycené na rybářský háček, se objevují na přehradě Hracholusky každý rok. A ani ten letošní není výjimkou. V minulém týdnu tam zvířecí záchranáři ve spolupráci s vodní záchrannou službou zasahovali hned několikrát.

První výjezd s Vodní záchrannou službou absolvovali zvířecí záchranáři v čtvrtek 15. července. "Dopoledne nám totiž byla nahlášena dospělá labuť patřící k místnímu hnízdícímu páru se čtyřmi mláďaty se zaseknutým rybářským háčkem v levé noze. Jenže pacientů a zásahů je teď v sezóně tolik, že na Hracholuskou přehradu jsme se dostali až pozdě odpoledne s tím, že kolegové z Vodní záchranné služby Plzeň se pokusí labutí pár v rámci své pravidelné kontrolní objížďky najít sami," popsal Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. Čtvrteční pátrání však podle něj nedopadlo dobře, přes veškerou snahu od Butova až k hrázi totiž labutí rodinu vůbec nenašli.

To samé se podle Makoně opakovalo i v pátek, kdy opět členové Vodní záchranné služby Plzeň sami hledali labutí rodinu při své pravidelné kontrole Hracholuské přehrady.
 
Až v sobotu 17. července se poštěstilo a labutí rodinku se čtyřmi mláďaty se podařilo záchranářům najít v přítoku z Úterského potoka. "Samec se zaseknutým rybářským háčkem v kloubu levé nohy a táhnoucí za sebou vlasec s olůvkem byl podstatně pomalejší, zdržoval se dál od samice s mláďaty," uvedl Makoň s tím, že k rodině se vrátil až po ošetření. "Počítáme, že se mu rána zhojí co nejdříve, i když i tak tento způsob zranění je pro labutě dlouhotrvajícím problémem, kolikrát i doživotním," dodal. 

Podle Makoně není to poprvé, co právě vodní záchranná služba tímto způsobem pomáhala. "Hracholuská přehrada má 21 říčních kilometrů a spoustu zátok a poměrně dlouhých přítoků. Hledání poraněného ptáka na tak velké ploše je i dronem komplikovaná záležitost, a tak bez pomoci motorového člunu vodních záchranářů bychom byli téměř bez šance," doplnil Makoň.

Pracovníci ze Záchranné stanice živočichů v Plzni zasahovali v sobotu společně s hasiči z Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje v Chotíkově. Z 24 metrů vysokého komína od bývalé cihelny zachraňovali tři hladová čapí mláďata, jejichž otce srazilo auto, když vybíral potravu v silničním příkopu.

V sobotu dopoledne do Záchranné stanice živočichů Plzeň po telefonické dohodě přivezli dospělého čápa bílého. Dospělého samce pravděpodobně hnízdícího v Chotíkově na 24 metrů vysokém komíně od bývalé cihelny srazilo auto při sběru hrabošů a potravy v silničním příkopu. "Čápa nám z této lokality hlásí řidiči pravidelně už několik týdnů a snadný sběr potravy v blízkosti rušné silnice se mu stal osudným. Zhruba po hodině od předání čáp podlehl zranění a uhynul," popsal Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů.

V ten moment se podle Makoně rozjela akce záchrany mláďat na hnízdě v Chotíkově. "Karel Rada mladší vyráží do Chotíkova pod hnízdo čápů, aby několik hodin sledoval, zda samici stojící u týden vylíhlých mláďat vystřídá její partner, nebo zda autem sražený čáp je opravdu z tohoto hnízda. Celkem pět hodin čekal pod hnízdem, a když samici nikdo nevystřídal a ani nepřiletěl s krmením, přijel jsem na místo s dronem i já, abych prověřil už konkrétní stav. Samice byla nervózní, čekala na samce a krmení, neustále se skláněla do hnízda k nahlas se ozývajícím a o potravu žadonícím třem zhruba týden starým mláďatům," uvedl Makoň.

V 16:30 už bylo podle Makoně naprosto jasné, že uhynulý samec byl samec z hnízda z Chotíkova. "Nebylo, co řešit, vyťukal jsem do mobilního telefonu linku 150 a žádal dispečink Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje o součinnost a technickou podporu. Jako vždy nic nebyl problém, neuběhlo ani deset minut a žebřík i s posádkou profesionálních hasičů přijížděl do Chotíkova pod komín," podotkl Makoň. Na hnízdě byla tři hladová mláďata a jedno nevylíhlé vejce. "Děkuji hasičům za jejich profesionální přístup, technickou podporu, rychlost a celkové nasazení. Bez nich a jejich pomoci by to nikdy nefungovalo a velice si vážím toho, že za těch 30 let, co se čápům věnujeme, jsme tímto způsobem společně zachránili a pomohli desítkám čapích párů a stovkám čápů," doplnil Makoň.

V noci ze středy na čtvrtek zemřel ve věku nedožitých 86 let jeden z největších velikánů ornitologie a kroužkovatel Národního muzea, plzeňský rodák Václav Bošek. Smutnou zprávu potvrdil Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Čtyřletý bílý čáp Kryštof, kterého ochránci přírody z plzeňské záchranné stanice živočichů sledují od loňska pomocí satelitní vysílačky, se vrátil z afrického zimoviště na západ Čech. Podle zpráv záchranářů by měl být nedaleko Horšovského Týna. Cesta mu zabrala devět dní.

Na plzeňském rybníku Košinář odchytávali zvířecí záchranáři černou labuť. Ta se přitom v České republice ve volné přírodě nevyskytuje. Jak se na rybník dostala, není zatím jasné. Pravděpodobně ale pochází ze soukromého chovu.

Hnízdícího samce labutě s rybářským vlascem zapíchnutým v zobáku operovali zvířecí záchranáři přímo na břehu řeky.

Létající fantom napadající zejména běžce se objevil na Borských Polích. Jedná se o káně lesní, které již třetí hnízdní sezónu zákeřně a zezadu přepadává nic netušící běžce v lesním úseku nedaleko psího útulku.

O zajímavé příběhy není u Záchranné stanice živočichů nouze. Například s letos jedenáctiletým samcem labutě velké z řeky Radbuzy se setkávají téměř devět let. Statnému labutímu samci záchranáři i místní kanoisté občas přezdívají trenér. Když si totiž chrání své hnízdní teritorium, prohání trénující kanoisty po řece.

Nadměrné požívání rohlíků naházených od kolemjdoucích zapříčinilo podle všeho úmrtí čtyř labutí na Velkém Boleveckém rybníku v Plzni. Zvířecí záchranáři měli původně podezření na ptačí chřipku, laboratoř ale tuto nemoc vyloučila.

Čtyři mrtvé orly mořské našli v sobotu ekologové na jednom místě nedaleko Velkého Boru na Klatovsku. První výsledky pitvy potvrdily, že ptáci snědli vnitřnosti krocana, které byly napíchané jedem.