Zobrazení položek podle značky: povodně

Čtyřem malým obcím, které zasáhla v září ničivá povodeň, pomohou finančním příspěvkem Rokycany. Poskytnutí daru ve výši 500 tisíc na obnovu obecní infrastruktury pro obce s počtem do 1 500 obyvatel schválilo tamní zastupitelstvo.

Obce Blížejov na Domažlicku a Štěnovice na jihu Plzeňska, které v Plzeňském kraji letos nejvíce zasáhly květnové a červnové přívalové deště, odhadují škody na více než 30 milionů Kč. Pojišťovny zatím nesdělily, jakou sumu jim uhradí. Připravují protipovodňové stavby za miliony korun. V září řeky v Plzeňském kraji sice dosáhly i třetích povodňových stupňů, žádné významnější škody ale starostové ani kraj nezaznamenali.

Odstraňovat následky ničivých povodní jeli litičtí dobrovolní hasiči společně s boleveckými, doubraveckými nebo folmavskými kolegy poslední zářijový týden a vrátili se v úterý 1. října. Pomoc plzeňských dobrovolných hasičů nabídlo Hasičskému záchrannému sboru České republiky město Plzeň po vzájemné dohodě se starosty plzeňských městských obvodů už v polovině září.

„Místní už byli fyzicky i psychicky vyčerpaní, a přesto stále ochotní a srdeční,“ vzpomínal na obyvatele obce Česká Ves velitel družstva JSDH Litice Michal Mařík, který se svým družstvem vyrazil v rámci 4. odřadu pomáhat na vyplavené Jesenicko. „Byl to opravdu smutný pohled, velké nánosy bahna, větví a suti, ale třeba také i utonulá zvířata. Některé domy byl vyplavené, jiné poničené a některé už tam dnes bohužel nejsou,“ popsal situaci Michal Mařík s tím, že hlavní činností čtvrtého odřadu byly stále likvidační práce, tedy odstraňování naplavenin, rozebírání konstrukcí, odčerpávání sklepů nebo likvidace utonulých zvířat. „Nejtěžší pro mě bylo, když jsme pomáhali s vyklízením domů a v dětském pokojíčku jsem viděl hračky, a to stejné, se kterými si teď hraje můj syn. Nebo když do vsi přijel statik a dvěma křížky označil některé z domů, znamenalo to, že půjdou k zemi. Odhaduji, že život se tam do normálních kolejí vrátí minimálně za rok. Třeba v bytovkách měli úplně zničené plynové potrubí a už teď je tak jasné, že v zimě si plynem nezatopí,“ řekl.

Přesto, že už byli obyvatelé České Vsi vyčerpaní, neztratili podle hasiče Maříka nic z moravské srdečné povahy. „Lidé tam byli tak hodní a vděční. Třeba za námi přišla paní, že by nám hrozně ráda uvařila kafe, ale že bohužel nemá kde.“

Hasiči z Plzeňského kraje byli ubytováni v areálu Schrothových léčebných lázní, v České Vsi pracovali každý den od sedmi ráno do sedmi večer. „Bylo to náročné, ale moc rádi jsme vypomohli,“ uzavřel Michal Mařík.

Na pomoc do oblasti postižené povodněmi vyrazilo v rámci odřadu HZS Plzeňského kraje už několik profesionálních a dobrovolných jednotek. Odřad z Plzeňského kraje od svého vyslání působí a pomáhá v oblasti Jeseníku. Z dobrovolných jednotek byly zatím na místo vyslaná družstva z JSDH Bílá Hora, Janovic nad Úhlavou, Bolevce, Litic, Lub, Doubravky, Folmavy, Božkova nebo Bukovce.

„Při podobných událostech a vyslání většího množství hasičských jednotek na pomoc do jiných oblastí je vždy žádoucí systémovost a koordinace hasičů, což se za město Plzeň v krátkém čase povedlo. Jako první byla z plzeňských jednotek vyslána JSDH Bílá hora, jež nově disponuje hasičskou čtyřkolkou, tedy speciálním terénním vozidlem. Právě na tuto konkrétní techniku přišel požadavek ze zasažené oblasti. Ukázalo se, že tohle terénní vozidlo nachází stále větší uplatnění, nejen při požárech a při vyhledávání osob v nepřístupném terénu, ale také po povodních a při dalších mimořádných událostech,“ informoval Michal Hausner, člen bezpečnostní rady ORP Plzeň a také starosta městského obvodu Plzeň-6 Litice.

Sbor dobrovolných hasičů (SDH) je obecné označení dobrovolnického hasičského sboru a zároveň součást názvu většiny konkrétních dobrovolných hasičských sborů. Sbory dobrovolných hasičů (SDH) jsou právně samostatné nebo jsou organizačními složkami občanských sdružení (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Česká hasičská jednota, Moravská hasičská jednota) a bývají jako zájmové organizace působící na úseku požární ochrany a výchovy dětí sponzorovány obcemi nebo kraji a jako subjekty se nepodílejí na zásahových a likvidačních pracích při řešení mimořádných událostí. Kromě hašení požárů zasahují hasiči včetně dobrovolných obvykle také při povodních, jiných živelních pohromách, ekologických haváriích, pomáhají při dopravních nehodách a jiných mimořádných událostech, poskytují jinou technickou pomoc. Spolupůsobí též při prevenci požárů a prevenci dalších podobných nežádoucích událostí. Sbory dobrovolných hasičů jsou často i spolkem významným z hlediska společenského života obce

Z hlediska platné legislativy se rozlišují dvě podobně znějící označení. Sbor dobrovolných hasičů (zkratka SDH) je zapsaným spolkem dle občanského zákoníku a nepodílí se na výjezdové činnosti. Naproti tomu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo podniku (zkratka JSDHO a JSDHP) nemají přímou souvislost se sbory dobrovolných hasičů. JSDH jsou zřizovány obcí nebo podnikem dle zákona o požární ochraně. Účast v JSDH není nijak podmíněna členstvím v SDH. Sbor dobrovolných hasičů (a další složky SH ČMS) pracuje ve vztahu ke zmíněnému zákonu jako Občanské sdružení působící na úseku požární ochrany.

Zejména díky darům veřejnosti vyjela 20. září brzy ráno dodávka s pěti paletami materiální pomoci a náčiním na úklid z Diecézní charity Plzeň. Cílem je Ostrava, konkrétně Diecézní charita ostravsko-opavská. Ta se postará, aby se materiální pomoc co nejrychleji dostala lidem v oblastech nejvíce zasažených povodněmi.

Dobrovolní hasiči z Plzně a Plzeňského kraje pomáhají v oblastech postižených povodní. Do obce Jeseník a okolních obcí, které patří k nejvíce zasaženým lokalitám, vyrazila ve čtvrtek 19. září 2024 družstva dobrovolných hasičů z Bílé Hory a Janovic nad Úhlavou společně s hasiči profesionálními v rámci tzv. odřadu. Dobrovolné hasiče nabídlo Hasičskému záchrannému sboru České republiky město Plzeň po vzájemné dohodě se starosty plzeňských městských obvodů.

V reakci na informace z oblastí zasažených povodněmi vyhlašuje Diecézní charita Plzeň sbírku materiální pomoci. Veřejnost může sbírku na podporu lidí, kterým povodeň poničila domovy, podpořit darováním dezinfekčních a úklidových prostředků.

V Plzeňském kraji platí první povodňové stupně na třech místech. Klabava má na Rokycansku první stupeň v Hrádku a v Nové Huti od neděle, Úhlava v Tajanově na Klatovsku ho dosáhla dnes ráno. Hladiny těchto řek velmi zvolna stoupají, vyplývá z údajů Českého hydrometeorologického ústavu.

Po klidné noci zůstává v Plzni na vodních tocích nezměněná situace. Žádná řeka ani potok nevystoupaly z koryt, v okolí Radbuzy je možné už zrušit některá omezení. Nicméně většina z přijatých opatření zůstane v platnosti i nadále. Hrozit může zejména Úslava, a to už tradičně v Koterově. Během nedělního dopoledne v metropoli pršelo jen slabě nebo vůbec, odpoledne přišel vydatný déšť. Intenzivně může pršet až do půlnoci. Nejvíce stav v Plzni v následujících hodinách ovlivní srážky z Brd. Hlídat se budou nadále i drobné toky a propustky, kde může dojít k lokálnímu zaplavení vlivem ucpání míst.

Klabava v Nové Huti na Plzeňsku zůstává jediným místem v Plzeňském kraji, kde dnes po 6:30 platil některý ze stupňů povodňové aktivity. Řekou protékalo 27 krychlových metrů vody a při hladině 170 centimetrů platil druhý povodňový stupeň, stav pohotovosti. Ostatní vodní toky, zejména ty, které odvodňují Šumavu, se v noci na dnešek vrátily do normálního stavu. Ještě v sobotu byly na některých místech třetí povodňové stupně, tedy stavy ohrožení, vyplývá z údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Na třetí stupeň povodňové aktivity stoupla v noci na dnešek Otava na jihu Plzeňského kraje. Na stupeň ohrožení vystoupala Otava v Rejštejně a v Sušici. Zatímco před týdnem řekou protékalo okolo čtyř až pěti metrů krychlových za sekundu, dnes nad ránem v Sušici Otavou teplo 136 krychlových metrů za vteřinu. Hladina řeky stoupla ze 40 centimetrů před pár dny na 177 centimetrů. Uvádí to data Českého meteorologického ústavu (ČHMÚ).

Na intenzivní srážkovou činnost se připravují i v Plzni. Na území města se chystají pytle s pískem a zajišťují lokality, kde bývají problémy při vyšších hladinách řek. Lidé z rizikových lokalit jsou informováni. Srážky ovlivní nejen stav velkých plzeňských řek, ale i menších potoků. Důležité pro Plzeň bude zejména to, kolik vody spadne na Šumavě, proto se krizový štáb města soustředí hlavně na řeky Úslavu, Úhlavu a Klabavu. U ostatních řek situaci monitoruje. Pro město Plzeň vyhlásila v pátek ve 13:00 povodňová komise Plzeňského kraje druhý stupeň pohotovosti, jenž znamená přípravu protipovodňových aktivit. Stejný stupeň platí i pro další území, mj. Sušici, Klatovy, Nepomuk, Rokycany.

Plzeňský kraj dnes na odpoledne svolal první zasedání krajské povodňové komise. Zasedne ve 13:00. Meteorologové dnes rozšířili původní prognózu, podle níž měl kraj převážně nízké nebezpečí záplav. Nyní platí vysoký nebo extrémní stupeň nebezpečí v celém kraji, kromě Tachovska a části severního Plzeňska. Zatím žádná z řek nemá v kraji povodňové stupně. Asi největší problémy se čekají na Úhlavě, Úslavě, Otavě a Klabavě.

Na základě doporučení Ústřední povodňové komise a společného jednání hejtmanů všech krajů ČR, oslovil Plzeňský kraj všechny obce s informací o vydání výstrahy ČHMÚ a také s řadou doporučení pro jejich obyvatele pro následující dny.

Na dva až tři miliony korun odhadlo město Zbiroh na Rokycansku škody na obecním majetku po následcích bleskové povodně, která zasáhla město v neděli 18. srpna odpoledne. Voda s bahnem z polí a štěrkem z cest tam tehdy zatopila soukromou čerpací stanici, silnice, sklepy a desítky zahrad, nejvíce podél Zbirožského potoka. Město s 2500 obyvateli by mělo dostat od kraje z havarijního fondu jeden až dva miliony korun, hlavně na opravy poničených místních komunikací a zaplavené čistírny odpadních vod. Zbytek vydá město ze svého, řekl starosta Josef Štícha (SNK Za rozvoj města Zbiroh).

Přívalový déšť spolu s vodou z polí dnes odpoledne zaplavil ulice ve Zbirohu na Rokycansku. Hasiči evakuovali obsluhu benzinové čerpací stanice, zaplavené jsou desítky sklepů. Informoval o tom starosta Zbirohu Josef Štícha (nez.).

Obce Blížejov na Domažlicku a Štěnovice na jihu Plzeňska, které v Plzeňském kraji nejvíce zasáhly květnové a červnové přívalové deště, odhadují škody na 25 milionů korun. Blížejov, který přívalová vlna vyplavila třikrát, odhaduje zatím škody na obecním majetku na 20 milionů korun. Štěnovice zatím vyčíslily náklady na opravu rozbité silnice asi na pět milionů korun, další peníze vydají po posouzení statikem na opravy pěti mostků a na opravy kanalizace.