Zobrazení položek podle značky: nemocnice

V běžném režimu bez většího omezení provozu pracují v novém roce nemocnice v Plzeňském kraji. Chodu nemocnic se výrazně nedotkly výpovědi lékařů z přesčasových služeb. Většina lékařů ve Fakultní nemocnici Plzeň i v krajských nemocnicích vzala své výpovědi zpět.

Přesčasové služby v nemocnicích v Plzeňském kraji dosud vypověděly desítky lékařů. Provoz nemocnic by v prosinci ale zatím vážněji neměl být omezen. Fakultní nemocnice v Plzni nevyloučila mírné zkrácení ordinační doby v některých ambulancích a možné částečné omezení provozu připustily i některé krajské nemocnice. Od prosince část lékařů v nemocnicích po celé republice odmítla sloužit přesčasy, čímž chtějí podpořit své požadavky na změny v odměňování a přesčasové práci.

Naplánované stavební práce a úpravy v rámci první etapy projektu „Generel Karlovarské krajské nemocnice“ postupují podle časového harmonogramu. V současné době pokračuje rekonstrukce pavilonu L a v horizontu několika týdnů dojde k demolici samostatně stojícího objektu M. Rekonstrukce i demolice by měly být dokončeny ještě v letošním roce.

Skluz v plánovaných operacích, který vznikl kvůli pandemii koronaviru v uplynulých dvou letech, se nemocnicím v Plzeňském kraji podařilo dohnat. Výpadek už dohnaly například akutní nemocnice zřizované Plzeňským krajem, naopak plzeňská fakultní nemocnice bude u některých typů operací zpoždění dohánět jen obtížně. Na plánované operace čekají v kraji stovky lidí, nejdelší čekací doby jsou tradičně na velké ortopedické operace - na endoprotézy kolena nebo kyčle.

Téměř dva roky trvající pandemie koronaviru, kdy nemocnice při největším vytížení nemohly dělat plánované ortopedické operace, v Plzeňském kraji výrazně zvýšila počet pacientů, kteří čekají na endoprotézy a další operace. I když mezi jednotlivými vlnami pandemie se ortopedi k operacím vrátili, vzniklý skluz se nepodaří dohnat snadno a pacienti musí počítat s delšími čekacími lhůtami. Přednost dostanou lidé, kteří výkon potřebují naléhavěji.

V pěti porodnicích v Plzeňském kraji se loni narodilo 5734 dětí. Je to o 26 méně než v roce 2020. Nejpopulárnějšími jmény dál zůstávají Jakub, Jan, Matyáš, Eliška či Anna.

Za uplynulý týden prokázaly testy v Plzeňském kraji nákazu koronavirem celkem u 4727 lidí, to je o 28 procent víc případů než v předchozím týdnu. V nemocnicích aktuálně leží 218 pacientů s covidem, většina z nich je neočkovaná. V posledních sedmi dnech přibylo v kraji také úmrtí s nemocí covid-19. Zemřelo 26 nakažených lidí.

Více než rok trvající pandemie koronaviru pomohla některým nemocnicím v Plzeňském kraji mírně zlepšit personální situaci a získat více lékařů, zdravotníků i dalších pracovníků. Větší zájem o nástup do vystudovaného oboru mají studenti středních i vysokých zdravotnických a lékařských škol, někde se do zdravotnictví vrátili i lidé, kteří obor dříve opustili a pracovali jinde. I přes mírné zlepšení situace by Fakultní nemocnice Plzeň (FN) i krajské nemocnice uvítaly i další zdravotníky, řekli ředitel FN Václav Šimánek a mluvčí krajských nemocnic Jiří Kokoška.

"Personálně to zatím vypadá velice slušně, protože zdravotnictví zase začalo být top oborem, takže to vypadá, že bychom mohli mít letos větší množství absolventů, kteří by u nás chtěli pracovat - ať už nelékařů či lékařů," řekl Šimánek. Zatím má podle něj FN přísliby nástupu. "Máme informace, že by k nám chtěli nastoupit a budeme doufat, že se to naplní. Že udělají státnice a maturity a nastoupí," řekl. FN patří k největším zaměstnavatelům v kraji, pracuje v ní 4700 lidí ve zdravotnických i dalších profesích. Do nemocnice nastoupilo loni i několik zdravotníků, kteří dosud pracovali mimo obor, nebylo jich ale mnoho. Překonat mimořádně náročné období pomohlo i několik zdravotníků, kteří kvůli pandemii o něco odložili odchod do penze, uvedl Šimánek.

"Pandemie měla v loňském roce za následek mírný nárůst počtu zaměstnanců včetně zdravotníků – v celé skupině nemocnic zhruba o stovku úvazků na aktuálních přibližně 1900 zaměstnanců. V případě lékařů se jednalo o nástup většího množství absolventů lékařských fakult. U nelékařských zdravotnických profesí se často jednalo o návrat vystudovaných sester, terapeutů nebo laborantů ke své profesi, které se před pandemií nevěnovali nebo ji vykonávali v zahraničí," uvedl Kokoška. O práci ošetřovatele nebo sanitáře projevili podle něj zájem také lidé, kteří dříve pracovali mimo zdravotnictví, zřejmě v odvětvích postižených pandemií. Zejména díky navýšení počtu nelékařských zdravotníků se loni podařilo otevřít nové lůžkové kapacity v Klatovské a Rokycanské nemocnici a stabilizovat situaci v Domažlické nemocnici, řekl Kokoška. "Nicméně personální situace stále není zcela uspokojivá a krajské nemocnice dál hledají zdravotníky všech profesí a odborností od absolventů lékařských fakult po erudované lékaře, praktické i všeobecné sestry, porodní asistentky, terapeuty i laboranty s praxí i po studiu," doplnil mluvčí.

Pandemie zasáhla i hospodaření nemocnic. V krajských nemocnicích bylo z pohledu úhrad za péči ze systému zdravotního pojištění vyrovnané podle plánu, čemuž napomohla kompenzační vyhláška. "V letošním roce jsme vlivem poklesu výkonnosti v souvislosti s třetí a čtvrtou vlnou pandemie za první měsíce ve ztrátě. Předpokládáme ale, že úhrady pomůže dorovnat kompenzační vyhláška, která se připravuje," dodal Kokoška.

FN Plzeň loňský rok skončila se ziskem 85 milionů korun před zdaněním. "Teď je otázka, jak to bude vypadat v roce letošním, protože se zase chystá kompenzační vyhláška. Uvidíme, jak to dopadne. Každopádně i letos ekonomiku držíme tak, že jsme za první čtyři měsíce v plusu. Květen ještě nemáme uzavřený, ale předpokládám, že to bude také nad nulou," shrnul Šimánek. FN měla loni rozpočet 9,3 miliardy korun, to je o několik miliard víc, než na kolik sestavuje rozpočet Plzeňský kraj nebo město Plzeň. Celkem 55 procent rozpočtu činí ve FN mzdové náklady.

čtk

V Plzeňském kraji potvrdily v pondělí testy 33 případů koronaviru, což byla desetina oproti minulému pondělí a nejmenší denní přírůstek od konce loňského listopadu. I když o svátcích a víkendech se méně testuje, ze statistik je patrné, že epidemie v kraji slábne. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Projevuje se to také v nemocnicích, kde klesají počty covidových pacientů. Dnes jich je hospitalizováno 380, ve čtvrtek před Velikonocemi jich bylo 418, řekla mluvčí kraje Eva Mertlová.

Symbolické poděkování formou dárkových balíčků připravil Plzeňský kraj pro zdravotníky nemocnic v Plzeňském kraji a záchranáře výjezdových stanic Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Do fakultní nemocnice pak kraj poslal jako poděkování velikonoční beránky.

Hejtmani jednotlivých krajů mohou nařídit pracovní povinnost ambulantním lékařům i části studentů. Plzeňský kraj ale zatím k této variantě přikročit nemusí. Zdravotníci se totiž hlásí sami na základě výzvy. Jen přes víkend jich přibylo 82.

Nejhorší týden už máme v nemocnicích za sebou. Alespoň v to věří přednosta kliniky Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a zároveň koordinátor lůžkové péče v Plzeňském kraji Jan Beneš. Zatímco v předchozím týdnu bylo v kraji hospitalizováno 370 pacientů, v pátek 15. ledna už "jen" 318.

V krajem zřizované nemocnici následné péče v Horažďovicích na Klatovsku je více než 20 lidí nakažených koronavirem. Nemocní jsou mezi pacienty i personálem. Zatím všichni mají bezpříznakový průběh, tedy bez zdravotních komplikací souvisejících s nemocí, potvrdil dnes krajských nemocnic Jiří Kokoška.

Situace v kraji je v souvislosti koronavirem příznivá a žádná mimořádná opatření se nechystají. Takový je závěr informativní schůzky na krajském úřadě, na níž se sešli zástupci Plzeňského kraje, vedení Nemocnic Plzeňského kraje a Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje. V rokycanské továrně společnosti Borgers CS se ale objevily dva lidé nakažení novým koronavirem, jeden z nich přitom navštívil pražský klub Techtle Mechtle.

„Jedná se o kompletní modernizaci prostor i rozvodů. Dělá se voda, kanalizace, elektřina, topení, podlahy i omítky. Vybourávají se současná bytová jádra a vzniknou nové koupelny, toalety i kuchyňský kout. Měnit budeme i všechny dveře bytů včetně vchodových vymění se i plastová okna, která budou osazeny žaluziemi,“ říká vedoucí technického oddělení Stodské nemocnice Václav Vítovec.