Zobrazení položek podle značky: Národní park Šumava

Národní park Šumava byl nucen kvůli koronaviru a s ním souvisejícím opatřením posunout začátek elektronické registrace pro splouvání Teplé Vltavy v úseku od Soumarského mostu do Pěknéz 1. dubna na 27. dubna.

Letošní výrazně teplá zima, kvůli které bylo i na Šumavě méně sněhu, než je obvyklé, nepřála tradičním zimním sportům. I proto lidé využívali nabídky návštěvnických a informačních center Správy NP Šumava více, než v loňském roce.

"Zásadní je omezit styk mezi lidmi na minimum, proto veřejnosti uzavíráme všechny budovy. Jen odbory státní správy NP Šumava a správy CHKO Šumava budou omezeně přístupné pro ta nejdůležitější jednání a to pouze ve středu v době od 14:00 do 17:00 hod. Je však nutností předem si domluvit schůzku telefonicky u vedoucích odborů," uvedl mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Nové rozčlenění území Národního parku Šumava na čtyři zásadní zóny platí od neděle na nadcházejících 15 let. Nová zonace je v některých oblastech i revoluční. Oproti původní zonaci tato už neslouží k regulaci vstupu veřejnosti. Vstup veřejnosti do citlivých území národního parku vymezují klidová území. Jejím hlavním úkolem je definovat cíl a režim území. Stručně řečeno, na jakém území má být příroda ponechána sama sobě, a na jaké části území a s jakým cílem se má hospodařit.

Celých 14 let podával informace o svém životě v Národním parku Šumava jelen Vincek díky telemetrickému obojku, který začal nosit ve svých třech letech. Poprvé byl za účelem nasazení obojku uspán a označen ušní značkou 13. dubna 2005, tehdy mu byly tři roky. Projekt, jehož cílem bylo sledování migrace a prostorové nároky jelenovitých se uskutečnil v letech 2005 – 2007. První rok bylo vybaveno obojky celkem deset jelenů. Kapacita baterií v obojcích byla plánována na dva roky, proto byl jelenům, kteří se po dvou letech vyskytovali na území NP obojek vyměněn.

„Pro divoká zvířata je používání zábavní pyrotechniky, které doprovází hlasité výbuchy a ostré světelné efekty, velmi stresující. Při útěku, většinou noční krajinou, tak vydávají velkou spoustu potřebné energie a také jim hrozí zranění,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.